Obecně platí, že poplatek za provoz systému nakládání s komunálním odpadem může obec vybírat na základě dvou právních předpisů a je na vůli obce, které zákonné zmocnění k vydání obecně závazné vyhlášky využije. První možností je využití ustanovení § 10b zákona o místních poplatcích, tj. vybírat poplatky od každé fyzické osoby, která má v obci hlášen trvalý pobyt nebo od vlastníka stavby určené či sloužící k individuální rekreaci, v které není žádná osoba hlášena k trvalému pobytu. Druhá možnost je potom zpoplatnění na základě § 17a zákona o odpadech, kdy obec zohledňuje především objem odpadu, který poplatník vyprodukoval a poplatníkem je v tomto případě každá fyzická osoba, při jejíž činnosti vzniká komunální odpad. (Pozn. třetí způsob je smluvní systém vybírání úhrady za komunální odpad ve smyslu ustanovení § 17 odst. 5 zákona o odpadech). Z uvedených možností si obec potom může k zpoplatnění provozu systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů zvolit pouze jednu variantu.
Všechny výše uvedené možnosti potom pamatují i na výběr poplatků od majitelů rekreačních objektů. Konkrétně v případě, kdy je poplatek stanoven na základě §17a zákona o odpadech, je poplatníkem každá fyzická osoba, při jejíž činnosti vzniká komunální odpad a plátcem poplatku je vlastník nemovitosti, kde komunální odpad vzniká.