Dvanáct po sobě jdoucích kalendářních měsíců, a to počínaje dnem volby do funkce, za kterou náleží odměna, je považováno za rok výkonu funkce. V případě, kdy jde o přesné určení toho, kdy je rok výkon funkce ukončen, je třeba vycházet z občanského zákoníku, konkrétně z ustanovení § 122 odst. 2, tzn., že rok výkonu funkce je ukončen dnem, který se číslem shoduje se dnem volby do funkce, za niž odměna náleží.
Pokud tedy člen zastupitelstva obce vykonával funkci nepřetržitě po dobu pěti celých ukončených, po sobě jdoucích let, náleží mu odměna při skončení výkonu funkce ve výši 6 měsíčních odměn (tj. jedna měsíční odměna + pětinásobek této odměny).
V případě, že neuvolněný starosta nebo uvolněný člen zastupitelstva obce bude vykonávat funkci jedno volební období, není vyloučeno, že s ohledem na datum voleb a datum konání ustavujícího zasedání nesplní podmínku celého ukončeného čtvrtého roku výkonu funkce. Bude mu tedy náležet odměna ve výši jedné odměny plus trojnásobku, nikoli čtyřnásobku této odměny.
Do doby výkonu funkce je třeba započíst i dobu, po kterou starosta nebo uvolněný člen zastupitelstva (místostarosta) nebo člen rady vykonával své pravomoci po dni voleb až do zvolení nového starosty, místostarosty nebo rady obce v souladu s ustanovením §§ 102a a 107 zákona o obcích.
Pokud v průběhu funkčního období, které může být delší než jedno volební období, vykonával člen zastupitelstva obce např. 2 roky funkci starosty a následně 3 roky funkci uvolněného místostarosty, pro výpočet výše odměny je tedy určující celková doba výkonu funkce, pokud na sebe výkon těchto funkcí nepřetržitě navazuje a jsou splněny další podmínky.