V obecné rovině by se v daném případě dle okolností mohlo jednat o trestný čin, např. zneužití pravomoci úřední osoby nebo případně o podvod, proto lze podání trestního oznámení považovat za legitimní prostředek prověření dané věci z pohledu možných trestněprávních důsledků.
V případě písemného trestního oznámení musí být uvedeno, kterému orgánu činnému v trestním řízení je určeno, kdo jej činí, které věci se týká a co sleduje, a musí být podepsáno a datováno. Pokud podání neobsahuje některé náležitosti, ale je z něj patrno, že došlo k spáchání trestného činu, bude k němu orgán činný v trestním řízení přihlížet, jako by všechny potřebné náležitosti mělo. Trestní oznámení nemusí být provedeno nutně v písemné formě a je možné podání učinit i ústně do protokolu, a to u kteréhokoliv orgánu činného v trestním řízení (např. Policie ČR). Oznamovatel potom bude vyslechnut o okolnostech, za nichž byl čin spáchán, o osobních poměrech toho, na něhož se oznámení podává, o důkazech a o výši škody způsobené oznámeným činem. Z obsahového hlediska by měl postačovat obecný popis skutku (podobně jako v dotazu, s přiložením relevantních písemností – např. zpráva o výsledku přezkoumání hospodaření), neboť konkrétní trestněprávní kvalifikace daného jednání není úkolem oznamovatele, nýbrž příslušného orgánu činného v trestním řízení. Oznamovatel má právo, pokud to v trestním oznámení uvede, být informován o tom jak bylo s jeho podáním naloženo (158 odst. 2 trestního řádu).
Dále je také vhodné využít tzv. adhezního řízení (§43 trestního řádu), kdy v rámci rozhodování soudu o vině a trestu pro obžalovaného soud rozhodne i o náhradě škody poškozené osobě (v daném případě obci). Toto právo je možné uplatnit již v rámci podání trestního oznámení nebo později v řízení před soudem, nejpozději však v hlavním líčení. Uplatnit pracovněprávní či občanskoprávní (podle toho, zda škodu způsobil zaměstnanec obce či jiná osoba, např. zastupitel, starosta obce apod.) odpovědnost za škodu lze však i v samostatném řízení u příslušného soudu.