Podle § 11 zákona o místních poplatcích (dále jen ZMP) platí:
(1) Nebudou-li poplatky zaplaceny poplatníkem včas nebo ve správné výši, vyměří mu obecní úřad poplatek platebním výměrem nebo hromadným předpisným seznamem.
(2) Nebudou-li poplatky odvedeny plátcem poplatku včas nebo ve správné výši, vyměří mu obecní úřad poplatek platebním výměrem k přímé úhradě.
(3) Včas nezaplacené nebo neodvedené poplatky nebo část těchto poplatků může obecní úřad zvýšit až na trojnásobek; toto zvýšení je příslušenstvím poplatku.
V řízení o poplatcích, vč. vyměřování poplatku, postupuje obecní úřad v přenesené působnosti jako správce daně podle zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád.
Poplatek se vyměří v prvé řadě dokazováním (§ 92 DŘ), nelze-li takto vyměřit, pak prostřednictvím pomůcek, případně jej lze sjednat (§ 98 DŘ).
V prvé řadě vyzvěte subjekt poplatku k prokázání skutečností potřebných pro stanovení poplatku (§ 92). Pokud požadované informace neposkytne nebo budou nedostatečné, může správce poplatku provést dokazování potřebných skutečností podle § 92 a násl. V uvedeném případě zejména požádejte o předložení evidenční knihy (§ 3 odst. 4, § 7 odst. 3 ZMP). Nebude-li evidenční kniha dostatečným podkladem pro vyměření daně, příp. budou-li důvodné pochybnosti o pravdivosti a úplnosti zaznamenaných údajů, lze si vyžádat i jiné podklady. Provést můžete též místní šetření podle § 80 a násl. DŘ, při němž máte právo vstupovat i do jednotlivých místností, kontrolovat účetní záznamy ad. (§ 81 DŘ). Neuposlechne-li subjekt poplatků pokynu úřední osoby správce poplatku, lze mu ukládat pořádkové pokuty až do výše 50.000 Kč (§ 247 DŘ).
Není-li možné poplatek vyměřit dokazováním – zde zejména výše uvedenými způsoby – lze pro stanovení jeho výše použít pomůcky, jimiž jsou dle § 98 odst. 3 DŘ zejména:
a) důkazní prostředky, které nebyly správcem daně zpochybněny,
b) podaná vysvětlení,
c) porovnání srovnatelných daňových subjektů a jejich daňových povinností,
d) vlastní poznatky správce daně získané při správě daní.
Odst. 4 pak stanoví:
Neprokázal-li daňový subjekt svá tvrzení vztahující se k jeho daňové povinnosti, a daň nelze dostatečně spolehlivě stanovit ani podle pomůcek, které má správce daně k dispozici, správce daně s daňovým subjektem daň sjedná. Sjednání daně se zaprotokoluje a výše sjednané daně se uvede v rozhodnutí, které má náležitosti rozhodnutí o stanovení daně a které je součástí tohoto protokolu; proti tomuto rozhodnutí nelze uplatnit opravné prostředky.
Výši poplatku tedy vyměřte některým z uvedených způsobů a uveďte ji v platebním výměru.
Podle § 148 odst. 1 DŘ platí, že daň nelze stanovit po uplynutí lhůty pro stanovení daně, která činí 3 roky. Lhůta pro stanovení daně počne běžet dnem, v němž uplynula lhůta pro podání řádného daňového tvrzení, nebo v němž se stala daň splatnou, aniž by zde byla současně povinnost podat řádné daňové tvrzení. (Zde tedy ode dne splatnosti poplatku, uvedeného v obecně závazné vyhlášce). Následující odstavce pak stanovují, kdy se tato lhůta přerušuje, staví a další výjimky.