Poradna

-
Je třeba vydávat zvláštní usnesení o počtu členů osadního výboru?
 
Obec zveřejní pouze 3 body programu zasedání a ve skutečnosti je projednáno bodů 10. Je toto porušením zákona?
 
-
 

AKTUÁLNÍ KURZY

-

Přihlaste se na akreditované kurzy

AKTUÁLNÍ NABÍDKA KUZRŮ

  

 
-
 

Akce SMO ČR

-

 

Právní konference

Svazu měst a obcí ČR

5.-7.2. 2020

Hotel Jezerka - Seč

 

-
 

Bezplatná právní poradna

Výběr nejčastěji pokládaných dotazů

 
Hledaný výraz
23.02.2015 14:06 Hana Táborská správa majetku
Dobrý den, obec má ve vlastnictví rybník na který má i rybářské právo. Obec ukončení nájemní vztah s rybářským svazem a bude provozovat rybník sama (rybáři - organizační složka obce). Obec bude tedy i prodávat rybářské povolenky. Jakým způsobem je možné tento prodej povolenek uskutečnit? Vztahuje se na tento prodej nějaký zákon nebo stačí odsouhlasit radou obce ceník povolenek - děti, dospělí, denní, roční, a pod.? Děkuji za odpověď... [pokračování]
Ceny povolenek k lovu žádný zákon nestanoví, jsou tedy na Vaší úvaze. Je třeba odlišit rybářský lístek a povolenku k lovu. Rybářský lístek vydávají obecní úřady obcí s rozšířenou působností (§ 20 odst. 2 zákona č... [pokračování]
 
Jak zajistit klid na zasedání zastupitelstva?
Zastupitelstvo si může záležitosti týkající se svých jednání upravit v jednacím řádu (§ 96 zákona o obcích), do něhož lze včlenit i ustanovení o možnosti vykázání občana, který bude závažným způsobem narušovat... [pokračování]
 
Zajímalo by mě, kdo může podat návrh na odvolání člena finančního nebo kontrolního výboru. A zda vlastní odvolání musí projít schválením v zastupitelstvu obce.
Podle § 84 odst. 2 písm... [pokračování]
 
Mám dotaz na postup při zániku trvalého pobytu zastupitele na území dané obce. Nedávno jsem se odstěhoval z obce, kde jsem zastupitelem. Oznámil jsem starostovi, že se odhlásím z trvalého pobytu a přihlásím jinde. Tím pádem ztrácím volitelnost. Starosta po mně ale chce ještě písemnou rezignaci na funkci zastupitele... [pokračování]
Mandát zastupitele, který přestal být z důvodu změny trvalého pobytu volitelný, zaniká, usneslo-li se o tom zastupitelstvo obce, případně rozhodl-li o tom ředitel krajského úřadu... [pokračování]
 
Pokud je zasedání zastupitelstva extrémně dlouhé je možné jej přerušit a pokračovat druhý den?
I když s tímto zákon výslovně nepočítá, je možné přerušení zasedání zastupitelstva připustit... [pokračování]
 
Obec zveřejní pouze 3 body programu zasedání a ve skutečnosti je projednáno bodů 10. Je toto porušením zákona?
V případě, kdy je oznámeno projednávání menšího počtu bodů programu, než ve skutečnosti projednáno je, lze uvažovat o obcházení § 93 odst. 1 zákona o obcích... [pokračování]
 
Je obec oprávněna ověřit si, zda na zasedání zastupitelstva vznáší návrh občan obce?
V zásadě je možné, aby zastupitelstvo obce stanovilo určité mechanismy, které bude uplatňovat při prokazování, zda dotyčný je občanem obce, a zda tedy může uplatnit příslušné oprávnění... [pokračování]
 
Může se zastupitelstvo scházet na neveřejných pracovních poradách?
Pracovní porady zastupitelstva zákon přímo neupravuje a nelze tuto praxi vyloučit. Na těchto schůzkách ale nemůže zastupitelstvo obce přijmout žádná usnesení... [pokračování]
 
Lze zakázat pořizování obrazových nebo zvukových záznamů ze zasedání třetím osobám?
Protože je jednání zastupitelstva obce vždy veřejné a protože musí být pamatováno na co nejvyšší dostupnost informací o projednávaných komunálních záležitostech, nemůže zastupitelstvo autoritativně zakázat pořizování... [pokračování]
 
Může pořizovat obrazový nebo zvukový záznam ze zasedání i třetí osoba z řad veřejnosti?
Zasedání zastupitelstva je ze zákona vždy veřejné, a proto je třeba myslet na co největší dostupnost informací. Na druhou stranu je zde ale ochrana osobnostních práv obsažena v §12 občanského zákoníku... [pokračování]
 
Může zastupitelstvo pořizovat zvukové a obrazové záznamy ze zasedání zastupitelstva?
Tato problematika je upravena § 12 odst... [pokračování]
 
Může zasedání zastupitelstva obce proběhnout formou per rollam?
Jak vyplývá přímo ze zákona o obcích, zastupitelstvo může dělat svá rozhodnutí pouze na svých zasedáních. Tato zasedání jsou vždy veřejná... [pokračování]
 
Je možné při schvalování smlouvy nepřiložit k zápisu celý text?
Je-li schvalována smlouva orgánem obce, musí být tato dostatečně identifikovatelná... [pokračování]
 
Je možné hlasovat v závěru zasedání o souhrnném seznamu přijatých usnesení?
V tomto případě jde o dvojí hlasování, což může vést ke zpochybnění přijatých usnesení, a to obsahově nebo i do jejich samotné existence... [pokračování]
 
Jak pořizovat výpisy usnesení?
Tento proces není v zákoně nikde upraven a je tedy v zásadě na obci samotné, jakým způsobem k tomuto přistoupí... [pokračování]
 
Co je výpis usnesení?
V podstatě se jedná o písemné vyhotovení usnesení, které je pořizováno na základě požadavku nějakého dotčeného subjektu nebo pokud je nutné doložit existenci usnesení (např... [pokračování]
 
Jakým způsobem začlenit usnesení zastupitelstva do zápisu ze zasedání?
Usnesení zastupitelstva může být přijímáno buď až na konci nebo v průběhu celého zasedání (např. u každého bodu programu zvlášť) a právě na tom také záleží, jak bude usnesení včleněno do samotného zápisu... [pokračování]
 
Je možné změnit nebo zrušit přijaté usnesení zastupitelstva?
Usnesení zastupitelstva je projevem vůle kolegiálního orgánu obce a tento orgán může své rozhodnutí v zásadě kdykoliv změnit nebo jinak upravit... [pokračování]
 
Je nutné přijatá usnesení číslovat?
Zákon přímo nestanoví povinnost číslovat ani formát číslování přijatých usnesení, ale v zásadě je vhodné číslování provádět, protože se jedná o jasnou identifikaci přijatých usnesení. Lze např... [pokračování]
 
Je nutná forma usnesení, pokud jsou zastupitelé seznamováni s určitými informacemi?
Pokud jsou zastupitelé obce seznamování s důležitými informacemi (např. se zápisem kontrolního či finančního výboru, s obsahem protokolu o kontrole, se zprávou o činnosti rady, atd... [pokračování]
 
Pokud není návrh usnesení přijat, je přijato usnesení opačného významu?
Pokud většina všech zastupitelů nevysloví s návrhem souhlas, není v žádném případě automaticky přijato usnesení opačného významu... [pokračování]
 
Jakým způsobem hlasovat o protinávrzích?
K této otázce se zákon nevyjadřuje, nicméně lze doporučit, aby způsob hlasování o protinávrzích nebo o variantách návrhů usnesení apod. byl upraven v rámci jednacího řádu zastupitelstva... [pokračování]
 
Je nutné o přijetí usnesení hlasovat veřejně (tj. tak, aby bylo zřejmé, jak který zastupitel hlasoval)?
Zákon o obcích nestanoví přesnou formu hlasování, proto je dobré tuto problematiku upravit pomocí jednacího řádu zastupitelstva... [pokračování]
 
Jak postupovat při přijímání usnesení zastupitelstva?
Zákon o obcích stanoví několik podmínek pro přijímání usnesení a hlasování zastupitelstva obce... [pokračování]
 
Je usnesením každé hlasování zastupitelstva?
Jedná se o rozhodovací akt zastupitelstva. K jeho přijetí je třeba nadpoloviční většiny všech členů zastupitelstva. Zastupitelstvo jako kolegiální orgán rozhoduje vždy usnesením... [pokračování]
 
Může ověřovatel odmítnout zápis podepsat, případně vznést námitku proti zápisu?
Pokud je ověřovatelem člen zastupitelstva, může proti zápisu vznést námitku a nepodepíše zápis ze zasedání. V tomto případě lze doporučit, aby důvod, pro který ověřovatel nepodepsal, byl uveden přímo v návrhu zápisu... [pokračování]
 
Jsou připomínky občanů také námitkou ve smyslu § 95 odst. 2 zákona o obcích?
Námitky proti zápisu ze zasedání zastupitelstva mohou vznášet pouze zastupitelé. Připomínka občana, kterou vznese na zasedání, je třeba brát jako návrh nebo podnět, který bude nutné vyřídit podle §16 odst. 2 písm... [pokračování]
 
Jakým způsobem je nutné vyřídit námitky člena zastupitelstva proti zápisu ze zasedání?
Podle §95 odst. 2 zákona o obcích bude o námitkách podaných členem zastupitelstva proti zápisu ze zasedání rozhodovat zastupitelstvo na následující schůzi... [pokračování]
 
Jak anonymizovat data při zveřejňování zápisu?
Je nutné, aby podle dat obsažených v dokumentu nebylo možné identifikovat konkrétní osobu, tzn... [pokračování]
 
V jakém rozsahu je nutné v zápisu ze zasedání uvádět citlivé údaje o fyzických nebo právnických osobách?
V zápisu a při samotném jednání zastupitelstva je třeba postupovat přiměřeně tak, aby mohlo být rozhodnutí v určité záležitosti považováno za dostatečně konkrétní, ale aby nebylo až příliš zasaženo do práv osob, kterých... [pokračování]
 
Je povinné zveřejňování zápisů a usnesení ze zasedání zastupitelstva?
Zákonná povinnost zveřejnit zápis ze zasedání nebo usnesení zastupitelstva neexistuje... [pokračování]
 
Je možné, aby si občan sám ofotil zápis ze zasedání zastupitelstva?
Občan obce má právo do zápisu ze zasedání zastupitelstva nahlédnout a pořizovat si z něj výpisy. Pokud by si tyto výpisy chtěl občan pořídit sám vlastním přístrojem (kamera, fotoaparát, atd... [pokračování]
 
Co je považováno za zápis ze zasedání zastupitelstva obce (prvopis nebo až přepsaná verze)?
Pokud zastupitelstvo při pořizování zápisu ze zasedání postupuje způsobem, že nechá zapisovatele dělat si poznámky, případně psát nějaký prvopis, na základě kterých následně vypracuje zápis kompletní, je třeba za... [pokračování]
 
Jaký je postih ze zákona, pokud je zápis proveden opožděně?
Pro pořízení zápisu ze zastupitelstva je zákonem stanovena lhůta 10 dnů. Tato lhůta by potom měla být dodržena za každých okolností, protože zákon samotný nepřipouští výjimku... [pokračování]
 
Kde je zápis ze zasedání zastupitelstva uložen?
Po 10 dnech od skončení zasedání je zápis uložen na obecním úřadu k nahlédnutí. Občan obce má ze zákona právo na to, aby mohl do zápisu nahlédnout a případně si z něj pořídit výpis... [pokračování]
 
Kdo zápis ze zasedání zastupitelstva podepisuje?
Zápis podepisuje starosta (případně místostarosta) a určení ověřovatelé... [pokračování]
 
Jak podrobné musí být záznamy (např. diskuze) v zápisu ze zastupitelstva?
Do jaké míry má být zaznamenáváno jednání, ovlivňuje zastupitelstvo samo... [pokračování]
 
Existují nějaké doplňující (doporučené) náležitosti zápisu ze zasedání zastupitelstva?
Do zápisu ze zasedání je vhodné uvést místo a dobu konání zasedání, aby se předešlo sporům o pravidelnost scházení zastupitelstva (dodržení zákonné lhůty zasedání nejméně jedenkrát za tři měsíce), potom jméno osoby,... [pokračování]
 
Jaké jsou podstatné náležitosti zápisu ze zasedání zastupitelstva?
V zápisu ze zasedání zastupitelstva musí být uveden počet přítomných členů zastupitelstva, jako doklad o tom, že zastupitelstvo je schopné se usnášet a schválený program zasedání podle §95 odst. 1 zákona o obcích... [pokračování]
 
Jaký je právní význam zápisu ze zasedání zastupitelstva obce?
Zápis ze zasedání zastupitelstva je jediným dokladem o skutečném průběhu celého jednání... [pokračování]
 
Je nutné provést zadávací řízení podle zákona o veřejných zakázkách v případě, že obec chce prodloužit smlouvu se stávajícím dodavatelem (smlouva o provozování vodovodu a kanalizace)?
Obec jako veřejný zadavatel nemůže bez zadávacího řízení podle zákona o veřejných zakázkách prodloužit smlouvu se stávajícím dodavatelem služeb... [pokračování]
 
Jaké informace se zveřejňují na profilu zadavatele v případě veřejné zakázky malého rozsahu v hodnotě nad 500 000,- Kč?
V tomto případě je zadavatel povinen zveřejnit pouze smlouvu na veřejnou zakázku malého rozsahu včetně všech jejích změn a dodatků.
 
Co je to profil zadavatele?
Profilem se rozumí elektronický nástroj, jehož prostřednictvím zadavatel umožňuje neomezený a dálkový přístup k povinně zveřejňovaným informacím. Adresu profilu zadavatel zveřejní ve Věstníku veřejných zakázek... [pokračování]
 
Jaké povinnosti musí obec splnit při zadávání veřejné zakázky malého rozsahu v hodnotě nad 500 000,- Kč bez DPH?
V § 147a zavádí ZVZ novou povinnost uveřejňovat smlouvy, uzavřené na veřejné zakázky malého rozsahu v hodnotě nad 500 000,- Kč bez DPH... [pokračování]
 
Dodavatel veřejné zakázky vzešel z výběrového řízení, kde měl výhodu, neboť nebyl plátcem DPH. V průběhu trvání smluvního vztahu (smlouva o dílo) se však stal plátcem a nyní požaduje platbu za dílo o DPH navýšit. Je obec povinna toto navýšení akceptovat a uhradit?
Pokud byla cena díla ve smlouvě stanovena pevně, bez možnosti jejího dodatečného navýšení vzhledem k dalším okolnostem, nemá dodavatel právo úhradu odpovídající sazbě DPH žádat... [pokračování]
 
Zveřejní-li obec na základě usnesení zastupitelstva informace o zakázce malého rozsahu (výzvu k podání nabídek) na svých webových stránkách, je přípustné, aby starosta či „řadový“ zastupitel uveřejnili tyto informace ještě jinde?
Výzvy k podání nabídek na veřejné zakázky malého rozsahu, které jakožto veřejný zadavatel ve smyslu zákona o veřejných zakázkách zveřejňuje obec, jsou de lege úředním textem, který nepožívá autorskoprávní ani jiné... [pokračování]
 
Může obec zadat veřejnou zakázku, třebaže na ni není pamatováno v rozpočtu?
Pokud by nebylo financování akce schváleno zastupitelstvem obce a nebylo ke dni podpisu smlouvy „narozpočtováno“ dle zákona č. 250/2000 Sb... [pokračování]
 
Obec má záměr vybudovat dětské hřiště. Předpokládaná cena činí cca 500.000,- Kč. Je přípustné, aby terénní úpravy provedl jeden podnikatel, prolézačky apod. dodal druhý a oplocení zbudovali pracovníci údržby obce? Lze takto zakázku rozdělit?
Vzhledem k tomu, že veřejné zakázky na dodávky ani stavební práce nepřesáhnou zákonné limity (1 milion, resp... [pokračování]
 
V jakých oblastech (ne)může obec uzavřít smlouvu s podnikatelem, jenž je zároveň zastupitelem?
Obecně nebrání žádný právní předpis tomu, aby zastupitel vstupoval s obcí do právních vztahů, je-li podnikatelem, může tak obci poskytovat služby, za něž mu bude poskytováno finanční protiplnění... [pokračování]
 
Může určité práce pro obec vykonávat podnikatel, jenž je zároveň zastupitelem?
Problematiku neslučitelnosti funkcí zastupitelů upravuje ust. § 5 odst. 2 a 3 zákona o volbách do zastupitelstev obcí... [pokračování]
 
Může být poradcem hodnotící komise pro veřejnou zakázku týkající se pojištění majetku města makléř? Poradcem by byl jen pro případ otevírání obálek a kontrolu zaslaných nabídek.
Dle ust. § 76 odst... [pokračování]
 
Může v obci bez rady zastupitelstvo přijmout směrnici, dle níž o zadávání veřejných zakázek malého rozsahu v předpokládané hodnotě nad 100.000,- Kč bez DPH rozhoduje zastupitelstvo, přičemž starosta může o zadání zakázky rozhodnout pouze „v odůvodněných případech, zejména pokud je nutné provést zakázku v krátké době v případě havárie nebo ohrožení života a zdraví občanů“?
Usnese-li se zastupitelstvo na takové směrnici, je nutné vykládat uvedené jako vyhrazení si pravomoci zastupitelstva při zadávání veřejných zakázek tam, kde mu to není vyhrazeno zákonem (§ 85 zákona o obcích;... [pokračování]
 
Musí obec zadávající veřejnou zakázku malého rozsahu postupovat dle zákona o veřejných zakázkách, pokud na projekt obdržela dotaci od ministerstva?
Obec je vždy veřejným zadavatelem podle § 2 odst. 2 písm. c/ ZVZ, přijetí dotace z ní dotovaného zadavatele nečiní. V konkrétním případě bude záležet zejména na podmínkách poskytnutí dotace... [pokračování]
 
Nezadává-li obec zakázku malého rozsahu podle zákona o veřejných zakázkách, stanoví některý předpis postup, jehož se musí držet?
Pokud nebude obec veřejnou zakázku zadávat v režimu ZVZ, nestanoví již právní předpisy přesný postup... [pokračování]
 
Může obec zadat veřejnou zakázku malého rozsahu i některým z postupů upravených v zákoně o veřejných zakázkách?
Obec jako veřejný zadavatel může zadávání veřejné zakázky malého rozsahu provést i postupem pro zadávání podlimitní veřejné zakázky (§ 38 ZVZ), pokud by však takové řízení započala, musí již podle ZVZ postupovat až... [pokračování]
 
Obec hodlá rekonstruovat budovu obecního úřadu, předpokládá se cena okolo 1.200.000,- Kč. Musíme v této situaci postupovat dle zákona o veřejných zakázkách?
Veřejnou zakázkou malého rozsahu se rozumí veřejná zakázka, jejíž předpokládaná hodnota nedosáhne v případě veřejné zakázky na dodávky nebo veřejné zakázky na služby 1 000 000 Kč bez daně z přidané hodnoty nebo v... [pokračování]
 
Mají občané právo vědět v jaké výši a jmenovitě komu byla vyplacena mimořádná odměna z řad zaměstnanců obecního úřadu?
Ohledně otázky informovanosti o příjmech zaměstnanců obecních úřadů je třeba vycházet z rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 27. 5. 2011, sp. zn.: 5 As 57/2010... [pokračování]
 
K jakému datu a podle jakého nařízení se se změnou počtu obyvatel přepočítává odměna uvolněného starosty, i když není změna vyhlášky?
Měsíční odměna za výkon funkce uvolněného člena zastupitelstva obce se poskytuje dle zákona o obcích dvousložkově... [pokračování]
 
Zaměstnankyně obecního úřadu nestihne v tomto roce vyčerpat 2 týdny dovolené. Za jakých podmínek lze tuto dovolenou čerpat v následujícím roce? Kdy je možné zaměstnanci vyplatit náhradu za nevyčerpanou dovolenou?
Dovolená by měla být čerpána v kalendářním roce, ve kterém na ni vznikl nárok, nebrání-li tomu překážky v práci na straně zaměstnance nebo naléhavé provozní důvody... [pokračování]
 
Uvolněnému starostovi obce zbývá za letošní rok 15 dní nevyčerpané dovolené. Za jakých podmínek mu je lze převést do následujícího roku či proplatit?
Nevyčerpaná dovolená uvolněného člena zastupitelstva z aktuálního kalendářního roku se automaticky převádí do roku následujícího. Uvolněný člen zastupitelstva může též požádat o její proplacení... [pokračování]
 
Náleží členům rady obce odměna za výkon pravomocí ve volebním mezidobí?
Dosavadní starosta, dosavadní místostarosta (místostarostové) a rada obce vykonávají v období ode dne voleb až do ustavujícího zasedání zastupitelstva obce pravomoci stále... [pokračování]
 
Jak je třeba postupovat, pokud je proti členovi zastupitelstva obce, kterému vznikl nárok na odměnu při skončení funkčního období, vedeno trestní řízení pro úmyslný trestný čin, který spáchal v průběhu funkčního období?
Nárok na odměnu dle ustanovení § 75 odst. 7 zákona o obcích je posuzován v závislosti na případném pravomocném odsouzení za úmyslný trestný čin... [pokračování]
 
Kdo rozhodne o tom, kdy se odměna platí ve splátkách nebo jednorázově?
Žádné ustanovení zákona o obcích nepodmiňuje vyplácení odměny při skončení výkonu funkce jednorázově, nebo ve splátkách, rozhodnutím či schválením některého orgánu obce... [pokračování]
 
Vyplácí se odměna jednorázově nebo ve splátkách?
Na základě ustanovení § 75 odst. 7 zákona o obcích může být odměna při skončení funkčního období vyplacena v měsíčních splátkách nebo jednorázově... [pokračování]
 
Jak je třeba posoudit délku výkonu funkce?
Dvanáct po sobě jdoucích kalendářních měsíců, a to počínaje dnem volby do funkce, za kterou náleží odměna, je považováno za rok výkonu funkce... [pokračování]
 
Jaký je výpočet výše odměny?
Z ustanovení § 75 odst... [pokračování]
 
Komu přísluší odměna při skončení výkonu funkce při volbách?
Z ustanovení § 75 odst... [pokračování]
 
Usnesením zastupitelstva obce byla neuvolněným zastupitelům stanovena měsíční odměna za výkon funkce neuvolněného člena zastupitelstva obce. Dalším usnesením zastupitelstva obce byla jmenovaným předsedům kontrolního a finančního výboru stanovena měsíční odměna za výkon funkce předsedy výboru zastupitelstva obce... [pokračování]
Neuvolněnému zastupiteli lze dle zákona o obcích při souběhu funkcí poskytnout měsíční odměnu až do výše souhrnu odměn za jednotlivé funkce, konkrétní výši odměny pro neuvolněné zastupitele ovšem schvaluje... [pokračování]
 
Jakým způsobem může obec přispívat na závodní stravování, ošatné, apod. členům zastupitelstva obce?
Hospodaření s obecním rozpočtem spadá dle zákona o obcích do samostatné působnosti obce. Obec se při výkonu samostatné působnosti řídí jen zákonem a právními předpisy, které jsou vydány na základě zákona... [pokračování]
 
Může si neuvolněný starosta sám stanovit novou výši odměny nebo musí do zastupitelstva s tímto rozhodnutím?
Z ustanovení § 84 odst. 2 písm... [pokračování]
 
Může člen zastupitelstva obce čerpat dovolenou? Jaké jsou podmínky, za kterých lze nevyčerpanou dovolenou proplatit?
Uvolnění členové zastupitelstva obce mají nárok na dovolenou v délce 5 týdnů za kalendářní rok, jak stanoví ustanovení § 79 odst. 1 zákona o obcích... [pokračování]
 
Je možné uzavřít dohodu o pracích konaných mimo pracovní poměr se starostou?
Je nutno uvést, že obecně žádný právní předpis nevylučuje uzavírání dohodou o pracovní činnosti nebo o provedení práce se členy zastupitelstva obce... [pokračování]
 
Kterým členům zastupitelstva obce a kdy se poskytuje tzv. paušál?
Paušální částka dle ustanovení § 71 odst. 4 zákona o obcích se poskytuje neuvolněným členům zastupitelstev obce, kteří nejsou v pracovním ani jiném podobném poměru (např. osoby samostatně výdělečně činné)... [pokračování]
 
Je člen zastupitelstva obce zaměstnancem obce? Je zaměstnavatel povinen refundovat plat?
Zákon o obcích ve svém ustanovení § 70 stanoví, že člen zastupitelstva obce vykonává veřejnou funkci. Rovněž stanoví, že člen zastupitelstva nesmí být na svých právech vyplývajících mu z pracovního, příp... [pokračování]
 
Je nutné, aby tajemník, který vykonává správní činnosti místo úředníka, měl příslušnou zkoušku odborné způsobilosti?
Tajemník, který vykonává místo úředníků správní činnosti stanovené vyhláškou Ministerstva vnitra č. 512/2002 Sb... [pokračování]
 
Je vedoucí úředník povinen absolvovat zkoušky odborné způsobilosti týkající se všech správních činností, které vykonávají jeho podřízení?
Zde je třeba vycházet především z ustanovení § 21 odst... [pokračování]
 
Je nutné, aby úředník vykonávající více odlišných správních činností absolvoval několik zkoušek odborné způsobilosti?
Pokud úředník vykonává více správních činností obsažených ve vyhlášce Ministerstva vnitra č. 512/2002 Sb... [pokračování]
 
Kteří úředníci musí absolvovat zkoušku zvláštní odborné způsobilosti?
Tato povinnost vyplývá z ustanovení § 21 zákona o úřednících územních samosprávných celků, který říká, že správní činnosti stanovené prováděcím právním předpisem zajišťuje územní samosprávný celek prostřednictvím... [pokračování]
 
Je úředník povinen absolvovat vstupní školení, pokud uzavírá s územním samosprávným celkem novou pracovní smlouvu (tj. vzniká nový pracovní poměr)?
Zákon nestanoví povinnost úředníka absolvovat vstupní školení pokaždé, když uzavírá pracovní smlouvu s územním samosprávným celkem... [pokračování]
 
V jakých případech je uchazeč povinen doložit lustrační osvědčení?
Povinnost předložit tzv... [pokračování]
 
Který státní orgán provádí dozor nad dodržováním zákonných postupů během výběrového řízení na úředníky obcí?
Zaměstnávání úředníků obcí je výkonem samostatné působnosti a obecně podle § 124 zákona o obcích platí, že v tomto je dozor svěřen Ministerstvu vnitra... [pokračování]
 
Je možné, aby výběrová komise přijala a rozhodla o přihlášce do výběrového řízení, která byla podána opožděně?
Zákon výslovně nestanoví, jakým způsobem je nutné nakládat s přihláškami, které uchazeči o pozici úředníka samosprávného územního celku podali opožděně. Vše záleží na přístupu konkrétního územního samosprávného celku... [pokračování]
 
Je nutné vyhlásit výběrové řízení, pokud jsou úředníci územního samosprávného celku pouze převáděni do jiného odboru v rámci úřadu?
Provedení výběrového řízení je podmínkou vzniku pracovního poměru úředníka územního samosprávného celku... [pokračování]
 
Zákon o úřednících územních samosprávných celků říká, že jmenování vedoucích úředníků provádí vedoucí úřadu, a zákon o obcích stanoví, že pravomoc jmenovat vedoucí odboru je pravomocí vyhrazenou radě obce. Jaký vztah je mezi těmito úpravami?
Vedoucí odboru je jednoznačně též vedoucím úředníkem ve smyslu zákona o úřednících územních samosprávných celků a podle této úpravy by tak měl být do funkce jmenován vedoucím úřadu (tajemníkem)... [pokračování]
 
Jak má povinný subjekt postupovat v případě dotazu na názory?
Povinný subjekt nemá obecně povinnost sdělovat žadatelům svoje názory na konkrétní záležitosti... [pokračování]
 
Je možné poskytnout audiovizuální záznamy z jednání zastupitelstva?
Tyto záznamy obecně nepochybně představují informaci ve smyslu zákona o svobodném přístupu k informacím... [pokračování]
 
Co se rozumí pod pojmem osobní údaj?
Zákon o ochraně osobních údajů vymezuje tento pojem v § 4 písm. a) - „osobním údajem jakákoliv informace týkající se určeného nebo určitelného subjektu údajů... [pokračování]
 
V případě, že požadovaná informace je již zveřejněna, musí jí povinný subjekt přesto poskytnout žadateli?
Pokud žádost směřuje k již zveřejněné informaci (např. publikované na internetu, vydané tiskem apod.), může povinný subjekt dostát svojí povinnosti tím, že žadateli sdělí postup k vyhledání a získaní této informace... [pokračování]
 
Jak se určí výše úhrady za poskytování informací?
Předpokladem možnosti požadovat úhradu nákladů je zveřejnění sazebníku úhrad za poskytování informace, přestože toto není zákonem explicitně zmíněno. Bez existence sazebníku (jehož zveřejnění ukládá § 5 odst... [pokračování]
 
V jaké formě musí být požadované informace poskytnuty?
Informace má být poskytnuta ve formátech a jazycích podle obsahu žádosti, záleží proto na vůli žadatele, jakou podobu informace preferuje... [pokračování]
 
Má povinný subjekt nárok na uhrazení nákladů vynaložených na sběr a poskytnutí informací?
Subjekt poskytující informace může po žadateli o informace požadovat úhradu nákladů, které musely být účelně vynaloženy na poskytnutí informace... [pokračování]
 
V jaké lhůtě musí povinný subjekt odpovědět na žádost o poskytnutí informace?
Zákon o svobodném přístupu k informacím určuje obecně 15-ti denní lhůtu pro poskytnutí požadované informace oprávněnému ode dne přijetí žádosti... [pokračování]
 
Kdo je oprávněným subjektem práva na informace?
Zákon o svobodném přístupu k informacím přiznává právo na informace každé fyzické a právnické osobě, přičemž podání žádosti není omezeno u fyzických osob českým státním občanstvím či věkem (ovšem v závislosti na... [pokračování]
 
Lze poskytnout na žádost občana o informace zápis z jednání rady obce?
Ano, pokud občan žádá o poskytnutí zápisů ze schůzí rady obce na základě zákona o svobodném přístupu k informacím, je obec povinna tyto materiály poskytnout... [pokračování]
 
Může obec poskytnout kopie nájemních smluv uzavřených s třetími osobami?
Podle převažujícího výkladu nelze poskytnout kopie nájemních smluv, uzavřených s konkrétním nájemcem – fyzickou osobou, a dalších souvisejících dokumentů, neboť je nutné je považovat za osobní údaje... [pokračování]
 
Má občan právo žádat informace o pracovní době zaměstnanců obce?
Informace o dnech a počtech odpracovaných hodin zaměstnanců obce (včetně osob pracujících na DPP) lze patrně dle dostupných výkladů zařadit pod výjimku z práva na ochranu osobních údajů, a to na základě § 5 odst... [pokračování]
 
Má obec na základě práva na informace povinnost poskytovat informace o plánovaných projektech a jejich rozpočtech?
Zásadně není povinností poskytovat informace o názorech a budoucích rozhodnutích, resp. vytvářet nové informace... [pokračování]
 
Musí obec vyhovět žádosti občana jiné obce o informace - zápisy z jednání zastupitelstva apod.?
Ustanovení § 16 odst. 2 písm. e) zákona o obcích zakotvuje právo občanů obce na přímé a úplné seznámení se s obsahem (mj.) usnesení a zápisů z jednání zastupitelstva, a to formou nahlížení... [pokračování]
 
Může občan obce požadovat informace o platech jednotlivých zaměstnanců obce?
Poskytování informací o výši odměn poskytované konkrétním osobám bylo donedávna právní teorií odmítáno, neboť se jedná o zákonem chráněný osobní údaj... [pokračování]
 
Jsou povinným subjektem práva na informace příspěvkové organizace zřízené obcí?
Podle ustanovení § 2 odst... [pokračování]
 
Má zastupitel právo vyžadovat informace o chodu obce vůči orgánům a zaměstnancům obce?
Informace o chodu obce si může zastupitel vyžádat dle § 82 písm... [pokračování]
 
Lze se bránit šikanoznímu výkonu práva na informace?
Zákon o svobodném přístupu k informacím nestanoví povinnému subjektu možnost odmítnout žádost o poskytnutí informace, pokud se domnívá, že žádostí dochází k zneužití práva... [pokračování]
 
Jakým se povinný subjekt vystavuje sankcím, pokud neposkytne informaci dle zákona o svobodném přístupu k informacím?
Proti rozhodnutí o odmítnutí informace má žadatel možnost podat odvolání. Pokud nadřízený orgán odvolání vyhoví a rozhodnutí o odmítnutí informace zruší, pak je povinný subjekt povinen informaci poskytnout... [pokračování]
 
Jaká je sankce v případě neposkytnutí informace zastupiteli podle § 82 písm. b) zákona o obcích?
Ačkoliv zákon stanoví povinnost poskytnout informaci do 30 dnů od obdržení žádosti, nestanoví žádnou sankci za její porušení... [pokračování]
 
Je v obecně závazné vyhlášce o veřejném pořádku nutno přesně vyjmenovat, kterých veřejných prostranství se vyhláška týká (názvy ulic a náměstí) nebo je stačí graficky znázornit v plánku města?
Možné je obojí, příp. kombinace obojího. Vždy je nezbytné, aby bylo toto vymezení dostatečně určité, resp. přesné a jednoznačné.
 
Je přípustné přijetí obecně závazné vyhlášky města, ve které zastupitelstvo umožní radě města udělování výjimek z této vyhlášky?
Zastupitelstvo může v obecně závazné vyhlášce určit radu obce jako orgán oprávněný udělovat z této vyhlášky výjimky... [pokračování]
 
Koho lze pověřit kontrolou dodržování OZV o veřejném pořádku, nemá-li obec zřízenu obecní policii?
Přestupky proti veřejnému pořádku, případně jiná porušení obecně závazných vyhlášek, která budou přestupkem podle § 46 odst. 2, projednávají obce (§ 53) – obecní úřady či zvláštní orgány obcí... [pokračování]
 
Posílají obce přijaté OZV vedle Ministerstva vnitra povinně také jiným subjektům?
Obecně závazné vyhlášky regulující provoz loterií vydané podle ustanovení § 50 odst. 4 loterijního zákona se posílají též Ministerstvu financí... [pokračování]
 
Brání absence podpisu starosty či místostarosty platnosti obecně závazné vyhlášky?
Nikoliv, podpisy jen stvrzují formální správnost textu právního předpisu. Byla-li OZV řádně schválena a vyhlášena, je platná i přes nedostatky v podpisech, jak také rozhodl Ústavní soud ve svém nálezu sp. zn. Pl... [pokračování]
 
Jsou někde stanoveny formální náležitosti obecně závazných vyhlášek?
Závazným právním předpisem nikoliv. Obecně se však doporučuje dodržovat legislativně-technické zvyklosti kodifikované v legislativních pravidlech vlády... [pokračování]
 
Jakým způsobem obec vede evidenci právních předpisů obce?
Zákon o obcích požaduje v § 12 odst... [pokračování]
 
Lze obecně závaznou vyhlášku nahradit novou obecně závaznou vyhláškou, aniž by ta původní byla zrušena?
Podle obecných interpretačních pravidel sice platí, že novější právní norma nahrazuje právní normu starší... [pokračování]
 
Je možné obecně závaznou vyhlášku usnesením zastupitelstva zrušit nebo změnit?
Prostým usnesením nikoliv. Obecně závaznou vyhlášku je možné zrušit či změnit pouze obecně závaznou vyhláškou.
 
Kdy nabývá obecně závazná vyhláška platnosti?
V souladu s § 12 odst... [pokračování]
 
Kdy nabývá obecně závazná vyhláška účinnosti?
Účinnost, tedy způsobilost vyvolávat právní následky, nabývá obecně závazná vyhláška patnáctým dnem po dni vyhlášení, není-li stanovena účinnost pozdější... [pokračování]
 
Jak dlouho musí být obecně závazná vyhláška zveřejněna na úřední desce?
Podle zákona o obcích je třeba OZV vyvěsit na úřední desku po dobu 15 dnů („vyhlášení“). Pochopitelně zde může viset i déle.
 
Kde všude se zveřejňují obecně závazné vyhlášky?
Obecně závazné vyhlášky se zveřejňují na úřední desce, a to jak na úřední desce „fyzické“ tak „elektronické“ (podle správního řádu „způsobem umožňujícím dálkový přístup“)... [pokračování]
 
Zůstávají obecně závazné vyhlášky přijaté předchozím zastupitelstvem v platnosti i po volbách?
Ano. Stejně jako jakákoliv jiná usnesení, nebyla-li jejich platnost časově omezená.
 
Jakým způsobem se schvalují obecně závazné vyhlášky?
OZV přijímá zastupitelstvo usnesením, tedy nadpoloviční většinou všech svých členů. Usnesení může znít např.: „Zastupitelstvo obce … vydává obecně závaznou vyhlášku č... [pokračování]
 
Musí obec zveřejňovat návrh OZV na úřední desce?
Nikoliv. Na rozdíl např. od zveřejňování záměru dispozic s nemovitým majetkem nebo návrhu rozpočtu obce u návrhů obecně závazných vyhlášek taková povinnost stanovena není.
 
Musí obec projednat návrh OZV s jinými subjekty?
Nikoliv. Statutární města však musí návrhy obecně závazných vyhlášek projednat s městskými obvody, resp. s městskými částmi. Výjimkou jsou pouze OZV stanovující ceny stavebních pozemků v cenových mapách... [pokračování]
 
Víme, že obec nesmí zveřejňovat jména osob, které dluží na místních poplatcích. Můžeme postupovat opačně a naopak zveřejnit jména těch, kteří zaplatili?
Z hlediska povinnosti mlčenlivosti správce daně stanovené daňovým řádem i z hlediska zákona o ochraně osobních údajů je bezpředmětné, zda zveřejňujete údaje o neplatičích nebo o osobách, které poplatky uhradily... [pokračování]
 
Jak postupovat, když se fungující hotel již několik let neřídí obecně závaznou vyhláškou obce o místních poplatcích za lázeňský a rekreační pobyt i poplatcích z ubytovací kapacity a tyto poplatky vůbec neodvádí? Jakou má obec možnost kontroly těchto poplatků? Je možné např... [pokračování]
Podle § 11 zákona o místních poplatcích (dále jen ZMP) platí:(1) Nebudou-li poplatky zaplaceny poplatníkem včas nebo ve správné výši, vyměří mu obecní úřad poplatek platebním výměrem nebo hromadným předpisným... [pokračování]
 
Může obecní úřad členům zastupitelstva sdělit jména dlužníků na místních poplatcích?
Na řízení o místních poplatcích, které vede obecní úřad v přenesené působnosti, se vztahuje zásada mlčenlivosti, stanovená § 9 odst. 1 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, a blíže rozvedená v jeho hlavě IV... [pokračování]
 
Komu obecní úřad postupuje odvolání proti platebnímu výměru?
Řízení o místních poplatcích, která vykonává obecní úřad, je dle § 15 zákona o místních poplatcích výkonem přenesené působnosti.Řízení o místních poplatcích se vede podle zákona č. 280/2009 Sb., daňového řádu... [pokračování]
 
Jaké jsou možnosti obce v případě neplacení místních poplatků občanem? Dlužníkovi byl již zaslán platební výměr. Jaké jsou další případné kroky obce v případě, že dlužník nebude reagovat?
Pokud byl dlužníkovi doručen platební výměr a ten včas nedoplatek neuhradil, lze přistoupit k daňové exekuci nebo požádat o provedení exekuce soud či soudního exekutora.
 
Máme-li v obci stanoven místní poplatek za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů, je nutné každoročně aktualizovat obecně závaznou vyhlášku, mění-li se skutečné náklady obce na sběr a svoz netříděného komunálního odpadu (změnily-li se v loňském roce oproti předešlému)?
Sazba poplatku je tvořena ze dvou částek, a to z částky, jejíž horní zákonnou hranicí je až 250 Kč za povinnou osobu a kalendářní rok a z částky stanovené na základě skutečných nákladů obce předchozího roku na sběr a... [pokračování]
 
V obci máme zaveden místní poplatek za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů dle zákona o místních poplatcích. V budoucnu bychom chtěli využít zmocnění k vydání obecně závazné vyhlášky o stanovení poplatku dle zákona o odpadech. Je ale možné uložit v takovém případě majitelům rekreačních objektů povinnost platit obci za sběr a likvidaci odpadu?... [pokračování]
Obecně platí, že poplatek za provoz systému nakládání s komunálním odpadem může obec vybírat na základě dvou právních předpisů a je na vůli obce, které zákonné zmocnění k vydání obecně závazné vyhlášky využije... [pokračování]
 
Město neomezilo platnost obecně závazné vyhlášky o místním poplatku za komunální odpad pouze na aktuální rok. Je nutné vydávat každý rok novou vyhlášku, v případě, že má být vzhledem ke vznikajícím nákladům poplatek i nadále stanoven v nejvyšší přípustné výši?
Dle metodiky MV ČR a Veřejného ochránce práv to nutné není... [pokračování]
 
Je možné složku poplatku stanovenou na základě skutečných nákladů, které obci vznikají, stanovit nižší než 250 Kč (resp. 750 Kč od roku 2013), přestože náklady tyto částky přesahují?
Ano, jedná se pouze o maximální přípustnou částku. Obci zákon nebrání požadovat částku nižší, případně poplatek vůbec nezavádět a hradit náklady vznikající při nakládání s komunálním odpadem plně z rozpočtu obce.... [pokračování]
 
Občan obce má v obci trvalý pobyt a zároveň v jiné části obce vlastní stavbu sloužící k individuální rekreaci, kde není hlášena k trvalému pobytu žádná osoba. Není v rozporu se zákonem, jestliže po něm požadujeme místní poplatek za odpad dvakrát?
Nikoliv. Jedná se o dva různé důvody povinnosti platit místní poplatek dle § 10b zákona o místních poplatcích... [pokračování]
 
Obec vydala OZV o místním poplatku za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů, ve které nejsou schváleny žádné výjimky (osvobození, úlevy). V obci máme trvale přihlášené občany, kteří se dlouhodobě zdržují mimo území ČR a žádají nás o „zrušení“ poplatku. Lze jim dle současných právních předpisů vyhovět?
Prominout poplatek v daňovém řízení (§ 219 daňového řádu) musí správci daně umožňovat zákon (kterým bývá „hmotněprávní“ norma, upravující příslušnou daň či poplatek)... [pokračování]
 
Musí občan s trvalým pobytem v obci vlastnící rodinný domek platit vždy místní poplatek za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů, i když tvrdí, že žije sám, odpad neprodukuje, popelnici nemá a služba spojená s likvidací odpadu mu není poskytována?
Místní poplatek za provoz systému, shromažďování, sběru, přepravy, třídění a odstraňování komunálních odpadů má charakter daně... [pokračování]
 
Je možné tímto poplatek zpoplatnit např. vjezd do města po hlavní příjezdové komunikaci?
Taková koncepce místního poplatku by byla dle judikatury Ústavního soudu v rozporu se zákonem o pozemních komunikacích (srov. např. Pl... [pokračování]
 
Je ubytovatel povinen správci poplatku odvést poplatek z ubytovací kapacity pokud ubytoval osobu v zařízení sloužící k přechodnému ubytování za úplatu (zkolaudováno jako ubytovna), přičemž daná osoba zde pobývá delší dobu a má zde trvalé bydliště?
Základním kritériem pro možnost zpoplatnění ubytovací kapacity je skutečnost, že kolaudační rozhodnutí stanoví pro předmětný stavební objekt nebo jeho část jako účel využití přechodný pobyt za úplatu... [pokračování]
 
Vztahuje se poplatek z ubytovací kapacity také na přechodné ubytování za úplatu v rekreačních objektech, které jsou v majetku odborových organizací nebo právnických osob, které je využívají pro rodinnou rekreaci svých zaměstnanců? Dle katastru nemovitostí a kolaudačního rozhodnutí se jedná o „stavbu pro rodinnou rekreaci“.
Poplatek z ubytovací kapacity lze vybírat pouze z lůžek v zařízeních, která jsou kolaudačním rozhodnutím určena k přechodnému ubytování za úplatu... [pokračování]
 
Znamená poplatek za zhodnocení stavebního pozemku možností připojení na obcí vybudovanou stavbu vodovodu nebo kanalizace, že když obec dnes vydá tuto OZV, tak může vybírat poplatky ze všech připojených pozemků již od roku 2001?
Poplatek za zhodnocení stavebního pozemku možností připojení na obcí vybudovanou stavbu vodovodu či kanalizace je vázán na skutečnou možnost vytvoření přípojky... [pokračování]
 
Lze pořadateli uložit povinnost před konáním akce předložit obci vstupenky k orazítkování a po skončení akce neprodané vstupenky? V praxi je pro obec často obtížné kontrolovat, zda byl poplatek odveden v řádné výši.
Nikoliv, zákon o místních poplatcích ani daňový řád neopravňují správce poplatku k uložení takové povinnosti. Pořadatelé navíc nejsou povinni klasické papírové vstupenky návštěvníkům akce vydávat... [pokračování]
 
Je možné v obecně závazné vyhlášce od poplatků osvobodit společenské organizace působící na území obce? Rádi bychom podpořili činnost místních spolků.
Takové osvobození lze obecně považovat za přípustné. Zejména jmenování konkrétních organizací by však mohlo být posuzováno jako diskriminační... [pokračování]
 
Může obec stanovit v obecně závazné vyhlášce povinnost uhradit místní poplatek před plánovaným záborem veřejného prostranství?
Taková možnost se nepřipouští, neboť povinnost uhradit poplatek je následkem určitého právního stavu... [pokračování]
 
Jakým způsobem lze stanovit poplatek paušální částkou? Musí tato částka odpovídat denní sazbě?
Zákon tuto otázku nijak neupravuje a ponechává tak stanovení paušální částky zcela na obcích. Tímto způsobem by však nemělo být obcházeno ustanovení o maximální denní sazbě.
 
Vztahuje se místní poplatek za lázeňský nebo rekreační pobyt i na osoby tábořící na veřejném tábořišti?
Místní poplatek za rekreační a lázeňský pobyt je možné vybírat i v případech, kdy je fyzická osoba ubytována ve vlastním zařízení na tábořišti, pokud jí je místo k táboření poskytnuto za úplatu.
 
Je možné vybírat tento poplatek i v případech, kdy je ubytování za účelem rekreace úplatně poskytováno v rodinných domech nebo zařízeních, která nejsou určena k poskytování přechodnému ubytování?
Ano. Tento poplatek je koncipován odlišně od poplatku z ubytovací kapacity... [pokračování]
 
Lze vybírat místní poplatek ze psů od občanů ČR, kteří chovají na území obce několik psů, ale nemají v obci trvalý pobyt?
Přestože účelem poplatku je (dle judikatury) „snižovat či vyrovnávat negativní důsledky spojené s chovem psů“, podle zákona poplatek ze psů platí držitel obci příslušné podle místa trvalého pobytu nebo sídla... [pokračování]
 
Může ředitelka školy schválit sama sobě finanční odměnu?
Podle § 122 odst. 3 zákoníku práce mj... [pokračování]
 
Může zřizovatel závazně stanovit pravidla pro přijímání dětí k předškolnímu vzdělávání?
Nikoliv. Rozhodování o přijetí dítěte do mateřské školy je ze zákona pravomocí jejího ředitele. Závazná pravidla (která nebudou v rozporu se zákonem a nebudou diskriminační – k tomu více viz např.: http://www... [pokračování]
 
Mohou se rodiče odvolat proti rozhodnutí ředitelky mateřské školy o nepřijetí dítěte k předškolnímu vzdělávání? Kdo bude o odvolání rozhodovat?
Ano, jedná se o správní řízení. Nadřízeným správním orgánem je krajský úřad.
 
Musíme přijmout do mateřské školy děti s trvalým bydlištěm v jiné obci? Jedná se o děti v posledním roce před povinnou školní docházkou.
Tyto děti mají ze zákona přednostní právo být do mateřské školy přijaty. (Mají tedy přednost i před dětmi s trvalým pobytem v obci, které nejsou v posledním roce před započetím základního vzdělávání... [pokračování]
 
Přes prázdniny probíhají ve škole opravy a rekonstrukce některých učeben, které stavební práce lze považovat za „neinvestiční výdaje“?
MŠMT nabízí následující obecné vymezení:A. Má-li dojít k rozšíření vybavenosti nebo použitelnosti majetku, půjde o tzv. modernizaci... [pokračování]
 
V základní škole zřízené naší obcí se vzdělávají žáci ze sousední obce, která vlastní školu nemá, neuzavřela s jinou obcí smlouvu o vytvoření společného školského obvodu, ani není členem svazku obcí, skrz který by povinnou školní docházku pro své děti zajišťovala. Je tato obec povinna hradit naší obci neinvestiční výdaje na žáka?
Ano. Nezajistila-li obec základní vzdělávání pro žáky s trvalým pobytem na jejím území žádným z výše uvedených „aktivních“ způsobů, je povinna tyto výdaje v souladu s ustanoveními § 178 odst... [pokračování]
 
Obec smluvně zajistila umístění předškoláků s trvalým pobytem v obci v mateřské škole zřizované sousední obcí. Několik rodičů však posílá své děti do školky v nedalekém městě (v místě svého zaměstnání). Je naše obec povinna platit městu neinvestiční výdaje za tyto děti?
Nikoliv... [pokračování]
 
Ředitelka školy končí k 31. 7. ve funkci, končí jí zároveň pracovní poměr ke škole?
Pozbytí funkce ředitelky školy nemá vliv na trvání pracovního poměru. Byl-li pracovní poměr uzavřen na dobu neurčitou, bude trvat i nadále. Bude však nutné vyřešit další pracovní zařazení bývalé ředitelky, tj... [pokračování]
 
Stávajícímu řediteli školy končí k 31. 7. funkční období. Rada obce vyhlásila s dostatečným předstihem konkurz, s tím, že přihlášky lze podávat do 15. 3. Můžeme po tomto termínu lhůtu pro podávání přihlášek posunout tak, aby se mohlo přihlásit více uchazečů?
Jestliže může zřizovatel celý konkurz kdykoliv zrušit, máme za to, že může provést i takovouto změnu, bude-li informace o ní náležitě zveřejněna dle vyhlášky MŠMT č. 54/2005 Sb... [pokračování]
 
Je možné jmenovat ředitele školy na dobu kratší 6 let?
Nikoliv. Podle § 166 odst... [pokračování]
 
K 31. 7. končí funkční období stávajícímu řediteli školy a na základě konkurzu bude vybrán ředitel nový. Je nutné stávajícího ředitele z funkce odvolat?
Nikoliv. Byl-li řádně a včas vyhlášen konkurz na ředitele školy, současnému řediteli zanikne funkce přímo ze zákona. Odvolání z funkce zde není na místě.
 
Na základě konkurzu byla vybrána uchazečka na místo ředitelky MŠ. Ta se následně své funkce vzdala (resp. jmenování nepřijala). Je možné jmenovat uchazečku, která se umístila druhá v pořadí, nebo je nutné vyhlašovat nový konkurz?
Ředitele školy jmenuje dle § 166 odst. 2 školského zákona zřizovatel na základě jím vyhlášeného konkursního řízení. Jestliže i tato uchazečka vzešla z vyhlášeného konkurzního řízení, není nutné konat nový konkurz... [pokračování]
 
Ředitel školy stanovuje plat zaměstnancům školy. Kdo stanovuje plat řediteli?
Plat je řediteli školy zřizované obcí určován zřizovatelem, respektive orgánem, který ho na příslušnou pozici ustanovil. (Viz § 122 odst. 3 zákoníku práce... [pokračování]
 
Ředitelka ZŠ bude k 31. 7. ve funkci 6 let. Rada obce vyhlásila v dubnu konkurz na ředitele školy. Může rada nyní (v červenci) konkurz zrušit tak, aby ředitelka ve své funkci setrvala dalších šest let?
Zrušení konkurzu je sice možné, funkce by ředitelce nicméně v každém případě k 31. 7. zanikla. Podle § 166 odst... [pokračování]
 
Kdo a v jakých případech je odpovědný za poškození místní komunikace?
Při poškození místní komunikace, které způsobí nebo může způsobit závadu ve sjízdnosti nebo schůdnosti anebo ohrozit bezpečnost silničního provozu musí ten, kdo poškození způsobil, tuto skutečnost neprodleně oznámit... [pokračování]
 
Kdo a v jakých případech je odpovědný za škody způsobené stavem místní komunikace?
Obec je povinna udržovat místní komunikace I. až III. třídy (III. třídou jsou obslužné komunikace). Podrobnosti stanoví prováděcí vyhláška k zákonu o pozemních komunikacích (vyhláška č. 104/1997 Sb... [pokračování]
 
Kdo a jakým způsobem rozhoduje o zařazení pozemní komunikace do sítě místních komunikací?
K zařazení pozemní komunikace do sítě místních komunikací je v zásadě podle nynější zákonné úpravy nutné, aby příslušný silniční správní úřad, kterým je obec, na jejímž území se daná komunikace nachází (§ 40 odst... [pokračování]
 
Jakým způsobem může obec regulovat provoz na místních komunikacích, které se nacházejí na jejím území?
Dopravu na místních komunikacích lze regulovat vedle samostatných rozhodnutí o stanovení dopravního značení (viz předchozí dotaz) také nařízeními obcí, na jejichž území se tyto komunikace nacházejí... [pokračování]
 
Jakým způsobem se stanoví dopravní značení?
Dopravní značení stanoví (§ 77 silničního zákona) krajské úřady a obecní úřady s rozšířenou působností po předchozím písemném vyjádření příslušného orgánu policie... [pokračování]
 
Kdo stanoví dopravní značení na pozemních komunikacích?
Rozhodnutí o stanovení dopravního značení (§ 77 silničního zákona) vydává obecní úřad s rozšířenou působností ve svém správním obvodu na silnicích II. a III. třídy a na místních komunikacích. Na silnici I... [pokračování]
 
Obec má zájem nechat si přezkumy hospodaření obce vykonávat akreditovaným auditorem. Je nutné ho nechat schválit zastupitelstvem obce?
Pravomoc rozhodnout o tom, že přezkum hospodaření dle § 42 odst. 1 zákona o obcích, resp. zákona č. 420/2004 Sb., bude proveden auditorem, nevyhrazuje zákon o obcích zastupitelstvu... [pokračování]
 
Může rada města usnesením pověřit starostku města přijímáním finančních darů určených obci a uzavíráním smluv ve věci těchto darů?
Přijímání finančních darů spadá do tzv. zbytkové působnosti rady obce, jelikož tato činnost není zákonem výslovně vyhrazena žádnému z orgánů obce. Rada může některé své pravomoci, které nejsou určeny dle § 102 odst... [pokračování]
 
Může zastupitelstvo obce při rozhodování o pronájmu obecní nemovitosti (zemědělského pozemku) vybrat zájemce s nižší cenou a zdůvodnit nevybrání uchazeče s vyšší cenou nekvalitním způsobem hospodaření? Nemůže nás neúspěšný žadatel za "nevybrání" např. žalovat?
Obec může nemovitost pronajmout i ekonomicky méně výhodné nabídce, nicméně tento svůj postup musí legitimním způsobem zdůvodnit... [pokračování]
 
Radě města je předložena žádost o dotaci do 50.000,- Kč na účely uvedené v § 85 písm. c) zákona o obcích. Rada přijme usnesení, že schvaluje poskytnutí příspěvku občanskému sdružení XY ve výši 30.000,- Kč. Následně finanční odbor připraví návrh Smlouvy o poskytnutí dotace... [pokračování]
Pokud již jednou rada obce usnesením schválila poskytnutí dotace, není třeba o smlouvě o poskytnutí dotace, která je s tímto usnesením rady v souladu, v radě (znovu) rozhodovat... [pokračování]
 
Obecní zastupitelstvo vyhlásilo a potom i odsouhlasilo prodej 393 m2 části obecního pozemku. Následně dle geometrického plánu se zjistilo, že jde o 392 m2. Je nutné vzhledem ke změně výměry tento prodej znovu odsouhlasit zastupitelstvem, popř. i znovu vyhlásit?
Nové zveřejnění záměru obce (dle § 39 zákona o obcích) ani nové rozhodnutí zastupitelstva o prodeji části pozemku pouze z uvedeného důvodu (tedy s ohledem na minimální odlišnost ve výměře prodávané části) není dle... [pokračování]
 
Obec vlastní pozemek v katastrálním území sousední obce. Na tomto pozemku se nachází opracovaný kámen s připomínkou na slavného rodáka. Tento "pomník" nemá obec v majetku, ale plánuje se o něj starat a vynakládat na jeho opravu finanční prostředky. Jakým způsobem se může naše obec stát nezpochybnitelným vlastníkem pomníku?
Pokud není znám vlastník pomníku, lze uvažovat o postupu pomocí ustanovení občanského zákoníku o věcech opuštěných a nalezených, a to tím způsobem, že obec, v jejímž katastru se pomník nachází, ho prohlásí za věc... [pokračování]
 
Musí obec v případě bezúplatného převodu pozemku (pronájmu) od pozemkového fondu ČR na obec zveřejňovat záměr dle § 39 zákona o obcích?
Při převodu nemovitého majetku do vlastnictví obce není zákonem o obcích stanovena žádná publikační povinnost... [pokračování]
 
Musí obec v případě prodloužení nájemní smlouvy na dobu určitou zveřejňovat záměr dle § 39 zákona o obcích?
V případě prodloužení nájemní smlouvy by obec měla zveřejnit záměr pronajmout nemovitý obecní majetek, neboť se jedná o podstatnou změnu smlouvy... [pokračování]
 
Rada města schválí poskytnutí dotace občanským sdružením do výše 50 tis. Kč. Je sepsána smlouva o poskytnutí dotace, kde jsou uvedeny podmínky - např. účel použití, datum vyúčtování. Podle zákona o obcích § 85 c/ podléhá zastupitelstvu schvalování uzavření smluv o poskytnutí dotace. Je tedy nutné tyto smlouvy schvalovat v zastupitelstvu, i když se jedná o dotace do 50 tis. Kč?
V daném případě stojí zdánlivě proti sobě ustanovení § 85 písm. c) a písm. j) zákona o obcích; první z nich vyhrazuje zastupitelstvo poskytování dotací nad 50 000 Kč subjektům (mj... [pokračování]
 
Musí zastupitelstvo obce v případě, že nebude schválen státní rozpočet na rok 2013, do doby schválení státního rozpočtu rovněž přijmout pouze rozpočet provizorní s pravidly čerpání nebo může i v případě neschválení státního rozpočtu schválit svůj vlastní rozpočet na rok 2013 a případné změny vyplývající ze státního rozpočtu do něj zapracovat rozpočtovým opatřením?
Řádný rozpočet obce lze sestavit i před schválením státního rozpočtu. Zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ani jiný právní předpis tomu nebrání... [pokračování]
 
Má obec povinnost nechat si před koupí vypracovat znalecký posudek o ceně kupované nemovitosti?
Obec nemá povinnost vypracovat si znalecký posudek o ceně kupované nemovitosti, avšak má povinnost nabývat majetek za cenu obvyklou (k jejímuž zjištění slouží nejen znalecký posudek ale i jiné způsoby, viz níže), ledaže... [pokračování]
 
Obec chce zřídit předkupní právo ve prospěch vlastníka sousedního pozemku k pozemku ve vlastnictví obce. Který orgán obce musí o této věci rozhodnout?
Zřízení předkupního práva ve prospěch občana obce zákon o obcích přímo nezmiňuje, a proto by se teoreticky dalo vycházet ze zbytkové pravomoci ve smyslu § 102 odst. 3 zákona o obcích... [pokračování]
 
Obec jako zřizovatel příspěvkové organizace ZŠ a MŠ v rámci zřizovací listiny (dodatkem) upravuje podmínky užívání nemovitého majetku smlouvou o výpůjčce... [pokračování]
Uzavírání smluv o výpůjčce patří do vyhrazené pravomoci rady... [pokračování]
 
Výsledkem přezkoumání hospodaření obce byla zjištění neoprávněného proplácení dovolené a odměn, nesrovnalosti v pokladních dokladech a inventurních seznamech atd. Zastupitelstvo obce odsouhlasilo závěrečný účet za rok 2010 s výhradou s tím, že budou vyvozeny závěry vůči osobám, které svým jednáním způsobily obci škodu. Mohl být v daném případě spáchán trestný čin? Jak uplatnit obci způsobenou škodu?... [pokračování]
V obecné rovině by se v daném případě dle okolností mohlo jednat o trestný čin, např... [pokračování]
 
Bývalý starosta řádně nečinil a jeho „zásluhou“ přišla obec o 100 tis. Kč, v důsledku špatné správy majetku se mj. vrací část penále z dotace. Je možné po něm vymáhat tyto peníze?
Po bývalém starostovi se lze domáhat náhrady škody, kterou svým nekonáním obci de facto způsobil – starosta odpovídá podle občanskoprávních předpisů za škodu, kterou obci způsobil porušením své právní povinnosti;... [pokračování]
 
Zastupitelstvo rozhodlo o prodeji obecního pozemku konkrétní osobě, kupní smlouva byla v součinnosti s druhou smluvní stranou připravena, k jejímu uzavření však dosud nedošlo. V současnosti by obec chtěla od prodeje předmětného pozemku ustoupit. Je to však právně možné?
Za předpokladu, že se obec navenek nezavázala (typicky smluvní formou, např... [pokračování]
 
Pokud v obci není rada, tak smlouvu o dílo schvaluje vždy zastupitelstvo, nebo má toto právo i starosta bez schválení zastupitelstvem? (Na základě dané smlouvy má obec nabýt vlastnické právo k nemovitosti, která je předmětem smlouvy o dílo).
Smlouvu o dílo v obci, kde není volena rada, schvaluje starosta obce, pokud si zastupitelstvo tuto pravomoc k rozhodování nevyhradilo... [pokračování]
 
Existuje nějaká právní úprava omezující časový úsek mezi dnem, kdy zastupitelstvo schválí v řádném procesu prodej konkrétního pozemku konkrétnímu kupujícímu a dnem, kdy je de facto uzavřena (podepsána) kupní smlouva? Je toto usnesení platné po neomezeně dlouhou dobu? Pokud například kupující nemá momentálně finanční prostředky, lze uzavřít smlouvu např. po 1 - 2 letech od usnesení ZO?
Byl-li v dané věci řádně zveřejněn záměr a následně zastupitelstvo o prodeji usnesením platně rozhodlo, může být smlouva platně uzavřena... [pokračování]
 
Ve smlouvě o nájmu pozemku obce je bod, který zní: „Ke změně úplaty za dočasné užívání pozemku dojde vždy při změně cenových předpisů, což bere dočasný uživatel na vědomí“. Na základě této formulace jsme v zastupitelstvu obce schválili v prosinci 2009 zvýšení ceny u pozemků využívaných jako pastviny z původních 0,07kč na 0.5kč za 1m2 a vyzvali jsme dotyčného k podpisu dodatku smlouvy... [pokračování]
Podle citovaného ustanovení nájemní smlouvy se nájemné zvyšuje automaticky a není tudíž nutný souhlas nájemce. V daném případě nicméně považujeme ujednání o možnosti zvýšení nájemného za neaplikovatelné... [pokračování]
 
Naše obec je členem svazku obcí. Návrh rozpočtu tohoto svazku obcí je vždy řádně vyvěšen na úřední a elektronické desce. Musí rozpočet svazku schvalovat naše zastupitelstvo obce, nebo stačí, když jej odsouhlasí starostové (zástupci obcí) na svazku? Jak je tomu v případě závěrečného účtu svazku?
Ke schvalování rozpočtu a závěrečného účtu svazku obcí jsou oprávněny orgány určené ve stanovách svazku. Schválení těchto dokumentů zastupitelstvy jednotlivých členů není zákonnou podmínkou... [pokračování]
 
Jakým způsobem má současné vedení obce postupovat, jestliže vyšlo najevo, že určité smlouvy o převodu obecního nemovitého majetku (konkrétně jde o smlouvy kupní a darovací), uzavřené obcí v minulosti, nebyly schváleny tehdejším zastupitelstvem obce. V době uzavření těchto smluv neplatilo současné ustanovení § 41 odst. 2 zákona o obcích, stanovující pro tyto případy sankci absolutní neplatnosti právního úkonu (smlouvy).... [pokračování]
Nedošlo-li u darovacích/kupních smluv ke schválení zastupitelstvem, lze tyto pravděpodobně považovat za absolutně neplatné... [pokračování]
 
Je možné nějakým způsobem zrušit platnost usnesení, schváleného nadpoloviční většinou zastupitelů, pokud bylo tímto usnesením rozhodnuto o koupi předraženého pozemku do vlastnictví obce? Lze požádat (a v jaké lhůtě) Ministerstvo vnitra o zrušení usnesení?
Zrušit své usnesení s relevantními praktickými dopady může do té doby, než je toto usnesení vykonáno (v daném případě do uzavření kupní smlouvy), pochopitelně samo zastupitelstvo; položený dotaz však zřejmě směřuje k... [pokračování]
 
Zastupitelstvo přijalo usnesení, jehož předmětem je koupě pozemků obcí od konkrétní osoby; v usnesení je správně specifikován prodávající (vlastník pozemku, který chce obec koupit), došlo však k chybnému označení pozemku parcelním číslem – v usnesení uvedený pozemek má ve skutečnosti jiného vlastníka. Údajně se jedná o pouhou administrativní chybu... [pokračování]
Obecně platí, že kupní smlouva k pozemku, ve které je kupujícím obec, přičemž zastupitelstvo koupi pozemku neschválilo, je od počátku neplatná... [pokračování]
 
Obec vyvěsila záměr o pronájmu pozemku, jenž byl řádně 15 dní vyvěšen. Poslední nabídka byla ovšem podána až šestnáctý den. Někteří zastupitelé si myslí, že tato nabídka nebyla podána řádně, a pokud by byl nakonec vybrán tento zájemce, jednalo by se o neplatný pronájem.
Zákon o obcích ani žádný jiný předpis nestanoví nikde podmínku, že by bylo možné podávat nabídky pouze v době vyvěšení záměru. Účelem zveřejňování záměru není vymezit dobu, po kterou je možné podávat nabídky (např... [pokračování]
 
Nemáme v obci jasno ohledně pravomocí obecních orgánů ke zřízení sociálního fondu a s tím souvisejícího určení využití tohoto fondu a schválení konkrétní výše příspěvků.
Zřízení sociálního fondu je výkonem samostatné působnosti obce a tato pravomoc je vyhrazenou pravomocí zastupitelstva podle §84 odst. 2 zákona o obcích... [pokračování]
 
Jaké kroky jsou třeba vykonat pro zvýšení daně z nemovitosti?
Možnost obce zvýšit koeficienty, z kterých je počítána daň z nemovitostí, je stanovena přímo zákonem o dani z nemovitostí. V zásadě se tak může stát dvojím způsobem... [pokračování]
 
Prosím pro naši obec o radu jak postupovat při vymáhání nájemného. Některé z nájemců možné označit za neplatiče, resp. z nich musíme nájemné různě trvale „dolovat“ i za několik měsíců zpětně apod. Prosím o radu, jak má obec správně postupovat při vymáhání nájemného a případně jaký postup by měl být zvolen, kdybychom je na základě neplacení nájemného měli vystěhovávat... [pokračování]
Vymáhat dlužné částky je nutné soudní cestou, pokud se s nájemci nelze dohodnout... [pokračování]
 
Je stanovena lhůta, do které musí zastupitelstvo obce schválit rozpočet, a co se děje, když ho neschválí, jaký je následný postup?
Rozpočet musí být schválen do 1. ledna rozpočtovaného roku. Pokud se tak nestane, je nutné hospodařit podle zastupitelstvem schválených pravidel rozpočtového provizoria... [pokračování]
 
Vím, že starosta může bez schválení zastupitelstva provést nákup v ceně max. 20000 Kč, nejsem ale momentálně schopná najít, v kterém zákoně či vyhlášce je toto uvedeno. Naše starostka se se zastupiteli dohodla o snížení této částky (nákup bez předchozího schválení) na 10000 Kč. Mělo by to být uvedeno někde ve vnitřních směrnicích obce nebo stačí, když je to v usnesení ze zasedání ZO?
Takové pravidlo zákon o obcích ani jiný právní předpis neupravuje. Částka 20... [pokračování]
 
Může obec směnit konkrétní nemovitost za jinou (pozemek za pozemek) tj. zveřejnit záměr, že smění pozemek parc.č. xx za pozemek parc.č. xy a jak by mělo znít usnesení ZO?
Podle § 39 odst... [pokračování]
 
Je nájemní smlouva, kterou obec pronajímá obecní pozemek fyzické osobě, veřejnou listinou? Obec byla požádána třetí osobou o kopii nájemní smlouvy. Mohu kopii vydat nebo ne?
Kopie nájemní smlouvy není „veřejnou listinou“, nicméně se jedná o dokument, který obec musí poskytnout žadateli v režimu zákona o svobodném přístupu k informacím... [pokračování]
 
Je-li uzavřená smlouva o převodu nemovitého majetku obce z nějakého důvodu (např. vadného zveřejnění záměru) od počátku neplatná, kdo může nebo musí tuto neplatnost určit? Co když tato "neplatná smlouva" byla uzavřena před léty a nabyvatel s nemovitostí dále disponuje (převádí ji na další nabyvatele)? Je nějaká lhůta, kdy již "neplatnost" smlouvy pomine?
Je-li smlouva od počátku, „absolutně“ neplatná, mělo by na ni být pohlíženo, jako by nikdy nebyla uzavřena. Absolutní neplatnost není třeba zvlášť vyslovovat... [pokračování]
 
Jak by měl znít záměr (případně smlouva) o dlouhodobém pronájmu části pozemku, kdy nájemce - fotbalový klub – využije pozemek ke stavbě vlastního objektu? Bude postačovat jako specifikace pozemku výměra zastavěné části a její zákres do katastrální mapy? Mohu jako starostka v obci bez rady vyhlásit záměr o pronájmu bez odsouhlasení zastupitelstva?
Specifikace části pozemku její výměrou a zákresem do katastrální mapy bude postačovat, pokud se bude jednat o takové vymezení části pozemku, které bude jednoznačné a bez pochybností... [pokračování]
 
Zastupitelstvo schválilo svým usnesením prodej obecního pozemku fyzické osobě, která chtěla pozemek využívat k chovu včel; převod dosud nebyl uskutečněn. Nyní se dotyčný ohlásil s tím, že se rozvádí a chce, aby obec daný pozemek prodala společně jemu a jeho přítelkyni... [pokračování]
Nebyl-li dosud prodej realizován, může v zásadě zastupitelstvo rozhodnout o zrušení současného usnesení a o prodeji novým uchazečům... [pokračování]
 
Je rozhodnutí o uzavření smlouvy a její následné uzavření podmíněno změnou rozpočtu obce?
Podle § 15 zákona č. 250/2000 Sb. platí, že územní samosprávný celek…uskutečňuje své finanční hospodaření v souladu se schváleným rozpočtem... [pokračování]
 
Může obec udělit plnou moc třetí osobě?
Možné to je. Rozlišují se dva případy. Zaprvé je možné zmocnit třetí osobu k rozhodnutí o majetkoprávním úkonu... [pokračování]
 
Může jménem obce jednat i místostarosta, aniž by zastupoval starostu?
Podle § 103 odst. 1 zákona o obcích zatupuje obec navenek starosta. Za podmínek stanovených v § 104 odst. 1, resp. § 103 odst... [pokračování]
 
Jaké pravomoci má zastupitelstvo, jehož počet členů klesl pod 5?
Podle § 90 zákona o obcích takové zastupitelstvo nemůže rozhodovat o záležitostech podle § 84 odst. 2 a § 85, s výjimkou přijímání rozpočtových opatření a stanovení pravidel rozpočtového provizoria... [pokračování]
 
Jak postupovat, pokud se zastupitel bez vážného důvodu neúčastní zasedání zastupitelstva obce?
Podle zákona o obcích je povinností člena zastupitelstva se zasedání účastnit. Jeho neúčast však není možné nijak právně postihovat a zůstává tedy jeho politickou odpovědností.
 
Lze členu zastupitelstva poskytnout kompletní zápis z jednání zastupitelstva?
Ano. Toto právo mu přiznává § 82, písm. c) zákona o obcích a též § 16, odst. 2, písm. e)... [pokračování]
 
Mohou zastupitelé žádat o kopie zápisů z jednání rady obce podle zákona o svobodném přístupu k informacím?
Právo členů zastupitelstva na tyto informace přiznává přímo zákon o obcích. Procesně výhodnějšího režimu zákona o svobodném přístupu k informacím mohou též využít... [pokračování]
 
Který orgán je příslušný k projednávání přestupků?
Přestupky projednávají v přenesené působnosti buď jednotlivé odbory obecního úřadu, nebo může obec zřídit jako zvláštní orgán přestupkovou komisi. Třetí možností je pověřit řízením o přestupcích komisi rady obce.... [pokračování]
 
Jak postupovat, pokud vlastník zatarasí veřejně přístupnou cestu?
Silniční správní úřad zahájí řízení o odstranění překážky. Přitom jako předběžnou otázku vyřeší, zda se skutečně jedná o veřejnou cestu, pokud o této otázce nerozhodoval již v minulosti.
 
Kdo může dát podnět k zahájení řízení o existenci pozemní komunikace?
Silniční správní úřad může řízení iniciovat z vlastního podnětu. Na úřad se v této věci může obrátit též vlastník pozemku nebo kterýkoliv uživatel cesty. Postavení účastníka řízení však bude mít pouze vlastník a příp... [pokračování]
 
Podle čeho silniční správní úřad pozná, zda se jedná o veřejnou cestu?
Sporná cesta musí splňovat v zásadě 4 znaky. Dva jsou výslovně uvedeny v zákoně o pozemních komunikacích. Jde o dopravní cestu určenou k užití silničními a jinými vozidly a chodci... [pokračování]
 
Může občan obce podat návrh na pořízení územního plánu?
Ano. Návrh též může podat kterákoliv osoba, která na území obce vlastní nemovitost. Navrhnout lze také pořízení změny územního plánu.
 
Jak má obecní úřad postupovat, pokud došlý podnět do jeho působnosti nespadá?
Vzhledem k principům dobré správy a služby veřejnosti by měl obecní úřad nasměrovat občana na příslušný orgán nebo tomuto orgánu přímo podnět předat a případně dle možností při jeho vyřízení dále aktivně spolupracovat.... [pokračování]
 
Je možné stížností podle § 175 správního řádu napadnout porušení jednacího řádu zastupitelstva nebo rady obce?
Taková stížnost zásadně možná není. Jednací řád je pouze interním organizačním aktem daného orgánu a jeho porušení nebude obvykle znamenat autoritativní zásah do práv občanů, jakožto adresátů veřejné správy... [pokračování]
 
Lze pochybení obce nebo jejího funkcionáře při výkonu samostatné působnosti považovat za „ne-správný úřední postup“ podle správního řádu, a jako takový jej napadnout stížností podle § 175?
I při výkonu samostatné působnosti se v některých řízeních postupuje podle správního řádu, a v takovém případě je stížnost podle jeho § 175 možná... [pokračování]
 
Kdo by měl v režimu zákona o obcích vyřizovat stížnosti na starostu, příp. jiného zastupitele obce?
Takovou stížnost by mělo vyřídit zastupitelstvo obce, jakožto orgán, jehož je dotyčný členem... [pokračování]
 
Jak postupovat při vyřizování stížnosti podle zákona o obcích?
Pravidla pro vyřizování petic a stížností stanoví dle zákona o obcích rada obce. Pokud se nejedná o stížnost podle správního řádu, je třeba zároveň vždy postupovat podle ustanovení § 16, odst. 2, písm. f), resp... [pokračování]
 
Podle kterého právního předpisu obec postupuje při vyřizování stížností?
Pokud stížnost směřuje proti postupu podle správního řádu, použije se jeho § 175. (O to bez ohledu na to, jak je stížnost označena, posoudit ji je třeba podle obsahu... [pokračování]
 
Může starosta pozastavit výkon usnesení rady i v případech, kdy rada jedná v roli jediného společ-níka obchodní společnosti?
Zákon žádné podobné omezení pro tuto pravomoc starosty obce nestanoví. Pozastavení výkonu takového usnesení je tedy možné.
 
Může starosta pozastavit i usnesení rady obce vydané v přenesené působnosti?
Ačkoliv zde zákon samostatnou a přenesenou působnost nerozlišuje, je patrně třeba tuto pravomoc vztahovat pouze na působnost samostatnou, neboť přenesená působnost je výkonem státní správy, kde existují vztahy... [pokračování]
 
Pokud starosta obce pozastaví výkon usnesení rady a zastupitelstvo usnesení nezruší, musí jej alespoň formálně potvrdit?
Nikoliv. Usnesení zůstává v platnosti, pokud jej některý z orgánů nezruší. Pokud zastupitelstvo po předložení usnesení nerozhodne na nejbližším zasedání o jeho zrušení, stává se opět vykonatelným.
 
Může zastupitelstvo zrušit rozhodnutí rady obce bez toho, aby to navrhl starosta?
Nikoliv, takový postup zákon neumožňuje.
 
Lze konat místní referendum o územním plánu obce?
V místním referendu se rozhoduje o záležitostech patřících do samostatné působnosti obce. Místní referendum zároveň nelze konat o otázkách, o kterých se rozhoduje ve zvláštním řízení... [pokračování]
 
Působí-li v obci správce obce, přebírá její závazky?
Nikoliv. Správce obce vykonává pouze zákonem vyjmenované úkoly do doby, než budou opět ustaveny standardní orgány, vykonávající samosprávu... [pokračování]
 
Ručí stát za závazky obce?
Nikoliv. Stát může ručit, pouze pokud tuto povinnost převezme smluvně, a tak nemůže učinit, pokud by tím sám porušil zásady účelnosti hospodárnosti nakládání se svým majetkem.
 
Jak rozumět „účelnosti a hospodárnosti“ při nakládání s majetkem obce?
Zákon tyto termíny, použité v § 38, odst. 1, nijak blíže nevymezuje. Bude na zvážení každé obce, které úkony v konkrétním případě považovat za účelné a hospodárné, vzhledem k možnostem, zájmům a potřebám obce... [pokračování]
 
Co je porušení rozpočtové kázně?
Porušením rozpočtové kázně je každé neoprávněné použití nebo zadržení peněžních prostředků poskytnutých z rozpočtu obce.
 
V jaké lhůtě musí obec podat informaci o opatřeních přijatých k nápravě chyb a nedostatků uvedených ve zprávě o výsledku přezkoumání hospodaření?
Tato lhůta činí 15 dní ode dne projednání zprávy zastupitelstvem.
 
Který orgán je příslušný k projednání zprávy o výsledku přezkoumání hospodaření obce a v jaké lhůtě zprávu projednává?
Tato zpráva je součástí závěrečného účtu obce. Jeho projednání je vyhrazenou pravomocí zastupitelstva. Závěrečný účet obce projedná zastupitelstvo vždy do 30. června následujícího roku.
 
Může obec nebo svazek obcí připomínkovat zprávu o výsledku přezkoumání hospodaření?
Ano, obec nebo svazek obcí mohou kontrolujícímu subjektu zaslat ke zprávě své stanovisko, které je poté třeba ke zprávě přiložit... [pokračování]
 
Do kdy je obec povinna požádat krajský úřad o přezkoumání hospodaření nebo mu oznámit, že tento úkol zadala auditorovi?
Do 30. června příslušného kalendářního roku.
 
Kdo přezkoumává hospodaření obcí a svazků obcí?
Obec nebo svazek obcí mohou zadat přezkoumání svého hospodaření auditorovi nebo o přezkum požádat příslušný krajský úřad... [pokračování]
 
Má starosta právo uzavírat smlouvy, které neodsouhlasilo zastupitelstvo obce?
Starosta projevuje vůli obce navenek. Uzavírá tedy se třetími osobami smlouvy jménem obce... [pokračování]
 
Musí obec výběr nabídky odůvodnit?
Odůvodnění by mělo být součástí zápisu z jednání orgánu, který o výběru rozhodl, a to zejména v případech, kdy nebyla vybrána ekonomicky nejvýhodnější nabídka... [pokračování]
 
Je obec povinna žadateli pozemek prodat?
Ne. Záleží čistě na vůli obce, zda se rozhodne zcizovat svůj majetek. V případě schválení záměru prodat nemovitost pak nelze vyhovět žadateli bez realizace postupu podle § 39 zákona o obcích... [pokračování]
 
Má žadatel o prodej obecního pozemku právo být v budoucnu obcí informován o záměru pozemek prodat?
Občan obce má právo, aby jeho žádost byla předložena příslušnému orgánu k vyřízení. Z hlediska principů dobré správy by mělo být odpovězeno na žádost každého žadatele... [pokračování]
 
Jak určit cenu, za kterou obec převede svůj majetek?
Zákon o obcích stanoví, že při převodu majetku obce se sjednává cena, která je v daném místě a čase obvyklá, nejde-li o cenu regulovanou státem. Odchylky je třeba zdůvodnit... [pokračování]
 
Kdo může napadnout uzavření smlouvy, pokud nebyl (povinně) zveřejněn záměr?
Všichni případní zájemci mohou v tomto případě soudně napadnout platnost smlouvy a podat žalobu na určení této neplatnosti, mají-li na takovém určení naléhavý právní zájem.
 
Může se obec zavázat ve smlouvě k mlčenlivosti o jejím obsahu?
Takové smluvní ujednání se ocitá v rozporu s povinností obce poskytovat informace podle zákona o svobodném přístupu k informacím a tudíž i v rozporu s tímto zákonem... [pokračování]
 
Má obec povinnost zpřístupnit uzavřené smlouvy třetím osobám (žadatelům)?
Podle zákona 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, je obec povinna poskytnout na žádost takové smlouvy, protože se jedná o zaznamenaný obsah podle § 3 odst. 3, a tedy o informaci ve smyslu tohoto zákona... [pokračování]
 
Znamená rozhodnutí o existenci důvodu pro vyloučení z projednávání a rozhodování u zastupitele podle ust. § 83 odst. 2 zákona o obcích, že tento nemůže ve věci hlasovat?
Rozhodnutí znamená v prvé řadě, že zastupitelstvo shledalo u tohoto člena zastupitelstva obce existenci střetu zájmů... [pokračování]
 
Vztahuje se zákaz ručení obce podle § 38 odst. 3 zákona o obcích i na jiné druhy zajišťovacích závazků?
Ručení představuje jeden specifický, právem upravený druh zajišťovacího závazku... [pokračování]
 
Může obec prodat nemovitost předem vybrané osobě?
Ano, nemění to však povinnost obce zveřejnit záměr podle § 39 odst. 1 zákona o obcích, ve kterém nemůže vyloučit podávání nabídek i dalšími zájemci... [pokračování]
 
Jak má obec postupovat, je-li žádána o prodej nemovitosti?
Ať už je žádost žadatelem adresována jakémukoliv orgánu obce, rozhodnutí ve věci přísluší zastupitelstvu podle § 85 písm. a) zákona o obcích, takže by mu žádost měla být každopádně předložena k posouzení... [pokračování]
 
Může si v obci bez rady vyhradit zastupitelstvo rozhodování o věcech spadajících jinak do její vyhrazené pravomoci podle § 102 odst. 2 zákona o obcích?
V daném případě vykonává uvedené pravomoci starosta, ovšem nezískává tím postavení rady obce... [pokračování]
 
Jaká je vazba mezi rozpočtem obce a uzavíranými smlouvami? Je obec oprávněna uzavřít smlouvu, není-li v rozpočtu zanesen odpovídající výdaj?
Podle § 15 zákona č. 250/2000 Sb. uskutečňuje územní samosprávný celek své finanční hospodaření v souladu se schváleným rozpočtem... [pokračování]
 
Za jakých okolností se může obec nechat zastupovat na základě plné moci, který orgán obce o tom rozhodne?
Na základě dohody o plné moci se může obec nechat zastupovat bez ohledu na právní úkon, o nějž se jedná... [pokračování]
 
Kdo je oprávněn uzavřít jménem obce smlouvu?
Obecně bude v tomto směru vždy oprávněn starosta, jelikož právě on zastupuje obec navenek (§ 103 odst. 1 zákona o obcích)... [pokračování]
 
Je možné svěřit příspěvkové organizaci obce ve zřizovací listině možnost pronajímat svěřené nemovitosti?
Je to možné, k cíli lze nicméně dospět více cestami. První variantou bude postup podle § 102 odst. 2 písm... [pokračování]
 
Který orgán obce rozhoduje o zvýšení základního kapitálu v obchodní společnosti, je-li obec jejím jediným vlastníkem?
Podle § 102 odst. 2 písm... [pokračování]
 
Který orgán obce rozhoduje o uznání dluhu?
Rozhodnutí náleží do zbytkové pravomoci rady podle § 102 odst. 3 zákona o obcích, přičemž nezáleží na tom, zda by právní úkon s dluhem spjatý jinak spadal do pravomoci zastupitelstva.
 
Který orgán obce rozhoduje o prodeji akcií vlastněných obcí?
Při prodeji akcií se jedná o rozhodování o účasti v již založených právnických osobách podle § 84 odst. 2 písm. e) zákona o obcích, tzn... [pokračování]
 
Který orgán obce rozhoduje o započtení pohledávky?
Rozhodnutí spadá do zbytkové pravomoci rady podle § 102 odst. 3 zákona o obcích, a to bez ohledu na výši započítávané pohledávky.
 
Který orgán obce rozhoduje o účasti ve veřejné dražbě? Kdo rozhoduje o navyšování nabídek?
Jelikož by se např. dle § 85 písm. a) zákona o obcích mohlo zdát, že zastupitelstvo musí rozhodnout o každém jednotlivém příhozu, vyvinula se obecně praxe, kdy zastupitelstvo (resp... [pokračování]
 
Který orgán obce rozhoduje o podání žádosti o poskytnutí úvěru?
Ust. § 85 písm. j) zákona o obcích říká, že rozhodnutí o uzavření smlouvy o přijetí a poskytnutí úvěru nebo půjčky je vyhrazeno zastupitelstvu obce... [pokračování]
 
Který orgán obce rozhoduje o uzavření smlouvy o dílo?
Rozhodnutí o uzavření takové smlouvy spadá do zbytkové pravomoci rady podle § 102 odst. 3 zákona o obcích, v obcích bez rady pak do pravomoci starosty na základě § 99 odst. 2 a § 102 odst. 4... [pokračování]
 
Který orgán obce rozhoduje o prominutí části dluhu nepřesahující 20 000 Kč, pokud celkový dluh naopak tuto částku přesahuje?
V daném případě je určující celková výše pohledávky, a to i s příslušenstvím. Pokud tato přesahuje částku 20 000 Kč, náleží rozhodnutí o prominutí dluhu zastupitelstvu obce podle ust. § 85 písm... [pokračování]
 
Spadá rozhodnutí o dohodách o splátkách se lhůtou splatnosti delší než 18 měsíců do pravomoci zastupitelstva pouze, pokud obec vystupuje coby věřitel?
Na rozdíl od úpravy poskytnutí a přijetí dotace zákon o obcích v ust. § 85 písm. h) zákona o obcích nerozlišuje, zda se jedná o situaci, kdy má být obci plněno, nebo kdy sama plnit má... [pokračování]
 
Který orgán obce rozhoduje o přijetí dotace?
Rozhoduje rada na základě ustanovení § 102 odst. 3 zákona o obcích, na tuto záležitost nedopadá § 85 písm. c) ani j) zákona o obcích.
 
Který orgán obce rozhoduje o dotaci nepřesahující 50 000 Kč, pokud tato má mířit některému ze subjektů uvedených v ust. § 85 písm. c)?
Kromě ust. § 85 písm. c) zákona o obcích rozhoduje zastupitelstvo i o dotacích podle písm. j). Písm. c) má vůči j) speciální povahu, tj... [pokračování]
 
Který orgán obce rozhoduje o uzavření smlouvy o smlouvě budoucí?
Smlouva o smlouvě budoucí zakládá závazek, že mezi sebou v budoucnu strany danou smlouvu skutečně uzavřou. Pokud by se tak nestalo, mohla by se jedna ze stran domáhat uzavření smlouvy i soudní cestou... [pokračování]
 
Který orgán obce je příslušný rozhodovat o dodatcích již uzavřené smlouvy?
V zásadě zde půjde o orgán, jemuž příslušela pravomoc rozhodnout o uzavření vlastní smlouvy a jenž o tom též rozhodl... [pokračování]
 
Schválí-li zastupitelstvo v usnesení podstatné náležitosti úkonu, kdo je příslušný určit zbývající části, kdo schvaluje konkrétní znění smlouvy?
Spadala-li původní věc do pravomoci zastupitelstva, které se platně usneslo pouze na podstatných náležitostech, je možné vnímat doplnění textu, resp... [pokračování]
 
Musí příslušný orgán obce rozhodovat o kompletním textu smlouvy?
Podle judikatury Nejvyššího soudu postačuje, pokud jsou usnesením schváleny podstatné náležitosti daného smluvního typu, tak jak je stanovuje občanský, resp. obchodní zákoník... [pokračování]
 
Je třeba informovat neúspěšné zájemce, pokud byla vybrána jiná nabídka?
Je přinejmenším vhodné takto učinit. Pokud by se navíc jednalo o občana obce, který dosáhl věku 18 let, je možné posuzovat nabídku jako výkon jeho oprávnění podle § 16 odst. 2 písm... [pokračování]
 
Může o vyloučení nabídek k uzavření smlouvy rozhodnout jiný orgán obce, než který je příslušný k rozhodnutí o uzavření?
Postupovat tak, že např... [pokračování]
 
Má zrušení přijatého usnesení vliv na platnost již na základě tohoto usnesení uzavřené smlouvy?
Pokud jde o již vykonané usnesení (smlouva byla uzavřena), nemá následná změna nebo zrušení usnesení na účinky daného právního úkonu vliv, zda je daný právní úkon (smlouva) platný, je nutné posuzovat vzhledem k okamžiku... [pokračování]
 
Může zastupitelstvo změnit rozhodnutí rady nebo starosty?
Je třeba nejdříve odlišit, zda rozhodnutí ve věci spadalo do vyhrazené (§ 102 odst. 2 zákona o obcích) nebo “zbytkové“ pravomoci rady a o jaké rozhodnutí se jednalo... [pokračování]
 
Vyhradí-li si zastupitelstvo rozhodnutí v určité věci, bude mít nějaké účinky rozhodnutí rady v této věci, pokud otázka předtím spadala do její „zbytkové pravomoci“?
Pokud rada rozhodne až po vyhrazení věci zastupitelstvem, je nutné na základě § 41 odst... [pokračování]
 
Může finanční nebo kontrolní výbor kontrolovat obcí založené obchodní společnosti a jiné právnické osoby?
Podle § 119 odst. 2 písm. b) a § 119 odst. 3 písm. c) může zastupitelstvo pověřit oba výbory plněním úkolů nad rámec zákona... [pokračování]
 
Vyhradí-li si zastupitelstvo pravomoc v určité věci podle § 84 odst. 4 zákona o obcích, trvá toto vyhrazení, i pokud následně danou věc neschválí (uzavření smlouvy apod.)?
Z toho, že zastupitelstvo nakonec odmítne realizaci předmětného projektu, ale i pokud nepřijme žádné usnesení ve věci, nelze odvozovat zánik účinků vyhrazení... [pokračování]
 
Jakým způsobem si mají výbory smlouvy ke kontrole vyžádat, existuje povinnost orgánů obce jim je poskytnout?
Podle § 109 odst. 3 písm. a) bod 2. zákona o obcích Obecní úřad v oblasti samostatné působnosti pomáhá výborům a komisím v jejich činnosti... [pokračování]
 
Který orgán obce rozhoduje o uzavření tzv. smíšené smlouvy, pokud zákon o obcích vyhradil rozhodovací pravomoc zčásti zastupitelstvu, zčásti radě obce?
Jelikož podle § 41 odst... [pokračování]
 
Vztahuje se povinnost zveřejnit záměr nakládat s nemovitostí podle § 39 odst. 1 zákona o obcích i na příspěvkové organizace obce?
Úmysl příspěvkové organizace prodat, směnit či jinak nakládat se svěřeným nemovitým majetkem v intencích oprávnění svěřených této organizací obcí jako jejím zřizovatelem obecně neodpovídá záměru obce podle § 39... [pokračování]
 
Může finanční nebo kontrolní výbor kontrolovat obcí uzavřené smlouvy?
Podle § 119 odst. 2 zákona o obcích finanční výbor a) provádí kontrolu hospodaření s majetkem a finančními prostředky obce, b) plní další úkoly, jimiž jej pověřilo zastupitelstvo obce... [pokračování]
 
Je nutné zveřejňovat záměr, jde-li obci o vklad nemovitosti do základního kapitálu obchodní společnosti?
Na základě judikatury je vztah vzniklý vkladem nemovitosti do základního kapitálu mezi společníkem a obchodní společností chápán coby srovnatelný se vztahem vzniklým kupní smlouvou... [pokračování]
 
Je nutné zveřejňovat záměr, jde-li obci o zřízení věcného břemene k nemovitosti?
Dohoda o zřízení práva odpovídajícího věcnému břemeni nespadá do taxativního výčtu majetkoprávních úkonů v ustanovení § 39 odst. 1 zákona o obcích, záměr tedy není nutné zveřejňovat.
 
Je nutné zveřejňovat záměr v souvislosti s dohodami o předkupním právu?
Judikatura v této věci dosud mlčí, jelikož však uzavřením dohody o předkupním právu dochází k omezení vlastníka v budoucím nakládání s nemovitostí (musí příslušné osobě přednostně nabídnout uzavření kupní smlouvy), lze... [pokračování]
 
Může rada obce přenést některé své pravomoci na komise?
Rada obce se při své činnosti musí pohybovat pouze v mezích, které jí vytyčuje zákon. Podle § 102, odst... [pokračování]
 
Je nutné zveřejňovat záměr, jde-li obci o uzavření smlouvy o smlouvě budoucí? Co má být v záměru uvedeno?
K smlouvě o smlouvě budoucí uvádí § 50a odst... [pokračování]
 
Jak vypracovat zápisy z jednání komisí?
I zde bude záležet na radě obce jakožto zřizovateli, v jaké formě a rozsahu bude zápisy z jednání a jiné písemné výstupy od komise vyžadovat... [pokračování]
 
Je nutné zveřejňovat záměr v případě dodatku ke smlouvě?
Podstatou konstrukce zveřejnění záměru je umožnit osobám jak předkládat vlastní nabídky, tak se i jen vyjádřit... [pokračování]
 
Jak je třeba označit část nemovitosti (pozemku), pokud se záměr týká pouze jí?
Jestliže má obec záměr část pozemku dát k prodeji nebo směně, je nejvhodnějším postupem určení této části pořízení geometrického plánu již před zveřejněním (geometrický plán by byl tedy součástí zveřejněného záměru)... [pokračování]
 
Jakým způsobem komise rady obce jednají?
Vyjma ustanovení, že se komise usnášejí většinou hlasů všech svých členů, zákon o obcích jednání komisí nijak neupravuje... [pokračování]
 
Končí činnost komisí současně s koncem funkčního období rady?
Byť zákon tuto otázku neupravuje, je zřejmě nutné i zde – obdobně jako v případě výborů zastupitelstva – dovodit, že s koncem funkčního období rady obce končí i funkční období komisí, vzhledem k povaze... [pokračování]
 
Náleží předsedovi komise odměna za výkon této funkce?
Předseda komise jako takový ze zákona nárok na poskytnutí odměny nemá... [pokračování]
 
Jak má obec nakládat s doručenými nabídkami, pokud nesplňují podmínky stanovené ve zveřejněném záměru?
Obec není povinna takové nabídky vyloučit, může je i tak posuzovat z hlediska jejich výhodnosti, má ostatně povinnost nakládat s majetkem účelně a hospodárně (§ 38 zákona o obcích)... [pokračování]
 
Jaké jsou důsledky zveřejnění vadného záměru?
Pokud byly ve zveřejněném záměru uvedeny údaje chybné, je třeba dle okolností zvažovat, zda byla dodržena podmínka určitosti, tj... [pokračování]
 
Jak je možno odměňovat členy komise?
Pokud je člen komise v obci zároveň dlouhodobě uvolněným zastupitelem, je členství v komisi zohledněno při jeho odměňování podle nařízení vlády č. 37/2003 Sb., o odměnách za výkon funkce členům zastupitelstev... [pokračování]
 
Pokud má obec zájem na majetkoprávním úkonu vůči konkrétní osobě, jaké údaje má uvést ve zveřejněném záměru?
Obecně neexistuje povinnost zamýšlenou smluvní stranu konkretizovat, postačuje uvedení údajů podle § 39 odst. 1 zákona o obcích jako u jiných záměrů... [pokračování]
 
Jaké informace musí obsahovat zveřejněný záměr podle § 39 odst. 1 zákona o obcích?
Podle § 39 odst. 1 je třeba nemovitost v záměru označit údaji podle zvláštního zákona, jímž je katastrální zákon (konkrétně jde o údaje podle § 5)... [pokračování]
 
Kdo může být členem komise rady obce?
Na členy komise zákon o obcích žádné požadavky neklade. Jejich výběr tedy závisí na radě obce... [pokračování]
 
Jaké důsledky bude mít zveřejnění záměru, pokud nebude záměr předem schválen příslušným orgánem obce?
Záměr není právním úkonem podle občanského práva, nelze na něj tedy vztahovat ust. § 41 odst. 2 zákona o obcích o neplatnosti. Pokud byl záměr jinak řádně zveřejněn (a nejde proto o neplatnost podle § 39 odst... [pokračování]
 
Má rada obce povinnost komise zřizovat?
Zřizování komisí je právem rady, nikoliv její povinností, a to ani v případech, kdy právní předpis svěřuje komisi rady obce výkon přenesené působnosti. Výkon této přenesené působnosti však musí rada obce zajistit.... [pokračování]
 
Který orgán obce rozhoduje o přijetí záměru podle § 39 odst. 1 zákona o obcích? Je to orgán, který by rozhodoval o uzavření smlouvy, nebo rada v rámci své nevyhrazené pravomoci?
Přijetí ani zveřejnění záměru neznamená pro obec samo o sobě povinnost rozhodnout následně o uzavření smlouvy s některým ze zájemců. I přes toto zveřejnění může orgán příslušný rozhodovat o uzavření smlouvy (tj... [pokračování]
 
Kdo by měl být zvolen členem osadního výboru?
Členy osadního výboru volí zastupitelstvo z řad občanů obce, kteří jsou přihlášeni k trvalému pobytu v té části obce, pro kterou je osadní výbor zřízen... [pokračování]
 
Co se rozumí „částí obce“ v souvislosti se zřízením osadního výboru?
Část obce je podle § 27, odst. 2 „evidenční jednotka vytvářená budovami s čísly popisnými a čísly evidenčními (§ 31) přidělenými v jedné číselné řadě, která leží v jednom souvislém území“... [pokračování]
 
Je obec povinna osadnímu výboru předkládat návrhy předkládané zastupitelstvu a radě, které se týkají dané části obce?
Vzhledem k tomu, že osadní výbor má ze zákona právo se k těmto návrhům vyjadřovat, je nutné umožnit mu se s nimi seznámit. Postup informování výboru bude vhodné upravit v jednacích řádech... [pokračování]
 
Je osadní výbor oprávněn se vyjadřovat k prodeji pozemku, který se nachází v části obce, pro kte-rou je výbor zřízen?
Toto právo osadnímu výboru přiznává zákon o obcích v § 121, odst. 1, písm... [pokračování]
 
Musí jednací řád zastupitelstva upravovat jednání osadního výboru?
Jednání výboru je upraveno v zákoně o obcích a jednací řád se mu vůbec nemusí věnovat. Pokud v jednacím řádu pravidla jednání výboru obsažena budou, nesmějí odporovat ustanovením zákona, ani je nijak limitovat.... [pokračování]
 
Kdo může být předsedou osadního výboru a jaká jsou jeho práva?
Na rozdíl od ostatních výborů, předsedou osadního výboru nemusí být člen zastupitelstva, ale kterýkoliv občan přihlášený k trvalému pobytu v té části obce, pro kterou je osadní výbor zřízen... [pokračování]
 
Jaké jsou možnosti a omezení činnosti osadního výboru?
Základní pravidla pro činnost osadního výboru stanoví zákon o obcích. Konkrétní oprávnění mu přiznává v § 121... [pokračování]
 
Je třeba vydávat zvláštní usnesení o počtu členů osadního výboru?
Zákon uvádí, že počet členů výboru určí zastupitelstvo. Nic však nebrání tomu, aby zastupitelstvo jediným usnesením výbor zřídilo, rozhodlo o počtu jeho členů a zároveň je zvolilo... [pokračování]
 
Má výbor pro národnostní menšiny nějaké pravomoci?
Zákon o obcích v § 29, odst... [pokračování]
 
Musí být ve výboru zastoupeny všechny národnostní menšiny?
Zákon tyto otázky výslovně neupravuje. Záleží na zastupitelstvu, aby zvážilo, jaké zastoupení bude odpovídat místním potřebám. Ustanovení § 117, odst... [pokračování]
 
Může zastupitelstvo výbor pro národnostní menšiny zřídit, i když v obci 10% zastoupení těchto menšin není?
Zastupitelstvo může vedle obligatorních výborů, jejichž zřízení požaduje zákon, kdykoliv zřizovat i jiné výbory dle vlastního uvážení... [pokračování]
 
Výbor pro národností menšiny se dle zákona zřizuje v obci, kde žije alespoň 10 % občanů hlásících se k národnosti jiné než české. Má se na mysli 10 % občanů jedné národnosti, nebo může být těch-to 10 % občanů příslušníky různých národností vyjma české?
Nepochybně se může jednat o příslušníky různých národností, jak vyplývá i ze zákonné formulace.
 
Lze výbor obsadit, i pokud nejsou zájemci o členství z řad příslušníků národnostních menšin?
V případě, že není dostatek zájemců z řad národnostních menšin, doporučuje se výbor obsadit jinými zájemci, aby alespoň jeho zřízením bylo vyhověno zákonnému požadavku... [pokračování]
 
Jaké musí být složení výboru pro národnostní menšiny?
Členové národnostních menšin musí podle § 117, odst. 3 zákona o obcích tvořit nejméně polovinu členů výboru... [pokračování]
 
Nahrazuje kontrola provedená kontrolním výborem činnost kontrolních orgánů stojících vně obce?
Kontrola prováděná kontrolním výborem má jiný charakter než činnost kontrolních orgánů stojících mimo obec (např. krajských úřadů nebo různých inspekcí)... [pokračování]
 
Je možné pro kontrolní postup finančního výboru použít ustanovení zákona o finanční kontrole?
Zákon č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě, je určen vykonavatelům tzv. vnější kontroly vůči nepodřízeným subjektům... [pokračování]
 
Může kontrolní nebo finanční výbor provádět kontrolu samostatných právnických osob, které byly obcí založeny (zřízeny) nebo v nichž má obec majetkovou účast?
Úkolem kontrolního výboru je provádět vnitřní kontrolu, zaměřenou zejména na kontrolu plnění usnesení zastupitelstva a rady obce a na dodržování právních předpisů ostatními výbory a obecním úřadem v oblasti samostatné... [pokračování]
 
Lze žadateli poskytnou kopie protokolů z kontrolní činnosti výborů na základě zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím?
Obec jako povinný subjekt je bezpochyby povinna tyto informace v souladu se zákonem o svobodném přístupu k informacím poskytnout... [pokračování]
 
Mají výbory povinnost zveřejňovat zápisy ze svých jednání, včetně souvisejících materiálů?
Takovou povinnost výbory nemají, zákon však zveřejňování obecně nebrání. Ke zveřejnění výstupů z činnosti výborů jinak dochází při jejich projednání na zasedání zastupitelstva obce... [pokračování]
 
Může zastupitelstvo po výboru požadovat opravu nebo doplnění zápisu o provedené kontrole?
Výbory jsou poradními orgány zastupitelstva obce, kterému předkládají své zápisy a vyjádření. Je potom na zastupitelstvu, jak se zápisem naloží a zda výboru uloží úkol zápis opravit nebo doplnit... [pokračování]
 
K čemu zápis o provedené kontrole slouží?
Zápis je podkladem pro rozhodování zastupitelstva obce a informací o činnosti výboru. Sám výbor na základě kontrolních zjištění žádná opatření činit nemůže.
 
Musí zaměstnanec, jehož činnosti se kontrola týkala, podepsat zápis z provedené kontroly, i když s jeho obsahem nesouhlasí?
§ 119, odst. 4 sice stanoví, že zápis z provedené kontroly podepisuje zaměstnanec, jehož činnosti se kontrola týkala, nicméně takovou povinnost na zaměstnanci nelze vynucovat... [pokračování]
 
Jak řešit neshody mezi starostou a kontrolním nebo finančním výborem?
Vzájemné výhrady je třeba adresovat zastupitelstvu obce. To je pak v krajním případě oprávněno členy výboru i starostu odvolat.
 
Může starosta ukládat úkoly předsedovi nebo jiným členům výboru?
Starosta, stejně jako jakýkoliv jiný člen zastupitelstva vůči výboru žádné zvláštní postavení nemá. Ukládat výboru úkoly může pouze zastupitelstvo jako celek.
 
Může předseda výboru požadovat součinnost starosty obce?
Výbor zastupitelstva nemůže ukládat povinnosti starostovi ani jiným orgánům obce. Starosta odpovídá za výkon své funkce zastupitelstvu, které mu může ukládat úkoly jakožto jednomu ze svých členů... [pokračování]
 
Smí se finanční a kontrolní výbor seznamovat s osobními údaji zaměstnanců obce?
„Správce“ může podle zákona o ochraně osobních údajů zpracovávat a zpřístupňovat osobní údaje i bez souhlasu subjektů údajů, je-li to nezbytné k plnění povinností stanovených zákonem... [pokračování]
 
Může kontrolní výbor kontrolovat průběh zadávání veřejných zakázek obcí?
Kontrolu při zadávání veřejných zakázek provádí podle zákona o veřejných zakázkách Úřad pro ochranu hospodářské soutěže... [pokračování]
 
Jaká práva a povinnosti mají členové výborů při provádění kontroly?
Konkrétní výčet práv a povinností zákon neuvádí... [pokračování]
 
Jaké mají kontrolní výbor a finanční výbor pravomoci?
Výbory jsou iniciačními a kontrolními orgány zastupitelstva. Výstupy z jejich činnosti mají pouze interní charakter a slouží zastupitelstvu obce. Sami nemohou ukládat jiným orgánům obce nápravná opatření apod... [pokračování]
 
Je možné odvolat všechny členy kontrolního či finančního výboru?
Ano, odvolávání členů výborů je plně v kompetenci zastupitelstva, stejně jako jejich volba... [pokračování]
 
Do kdy je třeba zřídit kontrolní výbor a finanční výbor?
Ačkoliv zákon žádnou lhůtu nestanoví, je třeba mít vzhledem zákonné povinnosti tyto výbory zřídit za to, že je tak třeba učinit co nejdříve, nejlépe na ustavujícím zasedání zastupitelstva... [pokračování]
 
Může fungovat výbor bez obsazené funkce předsedy?
Výbor bez předsedy fungovat může. Předseda reprezentuje výbor před ostatními orgány obce a podle § 118, odst. 2 zákona o obcích podepisuje písemná vyhotovení usnesení výboru... [pokračování]
 
Kdo se může účastnit jednání výborů?
Jednání výborů jsou obvykle neveřejná a třetím osobám zákon právo účastnit se jich nepřiznává. Zároveň ovšem takové účasti zákon nebrání... [pokračování]
 
Lze zveřejňovat usnesení výborů a další dokumenty?
Usnesení, zápisy, stanoviska a další dokumenty z činnosti výborů jsou nepochybně informacemi souvisejícími s působností obce a jejich publikaci tedy obecně nic nebrání... [pokračování]
 
Za jakých podmínek jsou výbory usnášeníschopné?
Podmínky usnášeníschopnosti výboru zákon neupravuje... [pokračování]
 
Jak často se výbory schází?
Zákon výborům neukládá povinnost se scházet, ať už pravidelně nebo nepravidelně... [pokračování]
 
Je při volbě dalších členů výboru nad původně stanovený počet nutné znovu rozhodovat o zřízení výboru?
O zřízení výboru rozhoduje zastupitelstvo obce, stejně jako o počtu jeho členů... [pokračování]
 
Musí být počet členů výboru vždy lichý?
Tento požadavek stanoví zákon o obcích ve svém § 118, odst. 2. Obvykle je ale vykládán tak, že lichý počet je rozhodující při zřizování výboru a volbě jeho členů. Důvodem je snazší rozhodování nadpoloviční většinou... [pokračování]
 
Jakým způsobem se výbor zřizuje?
Výbory jako své orgány volí zastupitelstvo obce podle § 84, odst. 2, písm. l) zákona o obcích... [pokračování]
 
Je možné „převzít“ výbory od předchozího zastupitelstva?
Výbory se považují za orgány konkrétního zastupitelstva, a ačkoliv nelze vyloučit, že nově zvolené zastupitelstvo bude s předchozím totožné a jeho vůlí bude výbory a jejich personální složení zachovat, podle... [pokračování]
 
Mají výbory „funkční období“?
Ačkoliv zákon v souvislosti s výbory neupravuje ukončení jejich funkčního období, dovozuje se z povahy těchto orgánů, jakožto orgánů konkrétního zastupitelstva a tedy závislých na existenci tohoto zastupitelstva, že... [pokračování]
 
Dochází při odvolání předsedy výboru zároveň k zániku jeho členství ve výboru?
Záleží na konkrétních okolnostech... [pokračování]
 
Jak dochází k ukončení členství ve výboru zastupitelstva?
Podle § 84, odst. 2, písm. l) zákona o obcích může být člen výboru odvolán zastupitelstvem obce. Dále může z funkce dobrovolně odstoupit... [pokračování]
 
Lze členům výboru poskytovat odměnu?
Způsob odměňování závisí na tom, zda je člen výboru zároveň členem zastupitelstva či nikoliv. Při odměňování členů zastupitelstev, je třeba se řídit nařízením vlády č. 37/2003 Sb... [pokračování]
 
Kdo může být členem výboru?
Členství ve výborech zákon o obcích nijak neupravuje. Na rozdíl od předsedy výboru není tedy nutné, aby členy výboru byli pouze zastupitelé obce... [pokračování]
 
Kdo může být předsedou výboru zastupitelstva?
V čele výboru musí být podle § 117, odst. 4 zákona o obcích vždy člen zastupitelstva obce. Jedinou výjimkou je předseda osadního výboru, pro kterého tento požadavek neplatí... [pokračování]
 
Po jakou dobu je jednací řád zastupitelstva obce platný? Musí vydat každé nově zvolené zastupitelstvo nový jednací řád?
Jednací řád, vydaný usnesením zastupitelstva obce, může být měněn nebo rušen opět jen usnesením. Změny složení zastupitelstva nemají na jeho platnost žádný vliv.
 
Nakolik je přípustné omezit či jinak upravit v jednacím řádu práva občana obce vyjádřit se?
Občan obce má podle § 16, odst. 2, písm. c) právo „vyjadřovat na zasedání zastupitelstva obce v souladu s jednacím řádem svá stanoviska k projednávaným věcem“... [pokračování]
 
Může jednací řád upravovat i neveřejná zasedání zastupitelstva obce?
Zasedání zastupitelstva jsou vždy veřejná. Zákon však nezakazuje pořádání pracovních schůzí či jiných neformálních jednání... [pokračování]
 
Do jaké míry lze v jednacím řádu zastupitelstva usměrňovat realizaci práv člena zastupitelstva obce?
Tato otázka je sporná a obecně ji zodpovědět nelze. Bez pochyby lze zákonem stanovená práva rozšiřovat a naopak není možné je zužovat... [pokračování]
 
Lze v jednacím řádu upravovat pravidla pro činnost výborů zastupitelstva obce?
Ano, taková úprava bude žádoucí a zákon č. 129/2000 Sb., o krajích, ji dokonce předpokládá... [pokračování]
 
Je možné zakázat či jinak upravit pořizování záznamů ze zasedání zastupitelstva?
Přípustné je v každém případě pořizování záznamů samotným zastupitelstvem pro potřeby zasedání, a to i bez souhlasu přítomných, na základě tzv. úřední licence... [pokračování]
 
Lze v jednacím řádu stanovit pořádková opatření?
Za přípustná pořádková opatření lze považovat vykázání z místnosti či odejmutí slova, a dále možnost zasedání přerušit nebo ukončit, pokud je jeho průběh soustavně narušován... [pokračování]
 
Jaké formy hlasování jsou přípustné?
Za obecnou formu hlasování se považuje hlasování veřejné, což souvisí i s veřejností zasedání zastupitelstva obce. Tajné hlasování však zákon nezakazuje... [pokračování]
 
Je možné jednacím řádem regulovat diskuzi a vystupování účastníků zasedání?
Jednací řád může omezit vyjádření účastníků diskuze počtem vystoupení nebo jeho přiměřenou délkou... [pokračování]
 
Jaký by měl být obsah jednacího řádu?
Zákon o obcích se omezuje na ustanovení, že „zastupitelstvo obce vydá jednací řád, v němž stanoví podrobnosti o jednání zastupitelstva obce“... [pokračování]
 
Lze stanovit vnitřní kontrolu dodržování jednacího řádu?
Taková kontrola je samozřejmě možná a na rozdíl od kontroly Ministerstva vnitra může zahrnovat veškerá možná porušení jednacího řádu, nejen porušení zákona... [pokračování]
 
Jaké jsou důsledky porušení jednacího řádu?
Jelikož jednací řád není právním předpisem, ale spíše vnitřním předpisem zastupitelstva obce, nelze se na jeho porušení dívat jako na porušení zákona... [pokračování]
 
Má obec povinnost jednací řád vydat?
Ačkoliv zákon o obcích stanoví, že „zastupitelstvo obce vydá jednací řád“, staví se aplikační praxe Ministerstva vnitra a shodně komentář k zákonu o obcích k této povinnosti skepticky... [pokračování]
 
Musí být jednací řád zastupitelstva povinně zveřejněn?
Zákon o obcích takovou povinnost neukládá. Podle názoru Ministerstva vnitra ČR by však bylo možné považovat jednací řád zastupitelstva za povinně zveřejňovanou informaci podle zákona č. 106/1999 Sb... [pokračování]
 
Jakou formou zastupitelstvo obce jednací řád vydává?
Jednací řád je vydáván usnesením zastupitelstva obce, obvykle jako jeho příloha. Forma obecně závazné vyhlášky se nedoporučuje... [pokračování]
 
Jaká je právní povaha jednacího řádu? Lze jej považovat za závazný právní předpis, jakým je obecně závazná vyhláška nebo nařízení obce?
Jednací řád zastupitelstva obce není právním předpisem, nestanovuje obecně závazná pravidla chování, vynutitelná pod hrozbou sankce... [pokračování]
 
Kde se nachází právní úprava jednacího řádu zastupitelstva obce a jaké jsou jeho obsahové náleži-tosti?
Právní úprava je v tomto ohledu velmi skromná. Zákon o obcích se ve svém § 96 omezuje pouze na ustanovení, že „zastupitelstvo obce vydá jednací řád, v němž stanoví podrobnosti o jednání zastupitelstva obce... [pokračování]
 
Které příjmy musí zastupitel jako veřejný funkcionář uvést v prohlášení o příjmech v situaci, kdy se stal neuvolněným starostou 15. 11. minulého roku?
V prohlášení je třeba uvést veškeré příjmy za minulý rok získané v průběhu funkce, tedy v daném případě od 15. 11. do 31. 12., pokud jejich celková výše přesáhla 100.000 Kč... [pokračování]
 
Zákon o střetu zájmů předepisuje vedení registru oznámení také v elektronické podobě, aby do něho mohl každý nahlížet prostřednictvím veřejné datové sítě. Stačí tedy oskenovaná prohlášení umístit na internetové stránky obce?
Zákon předpokládá, že tento přístup bude umožněn na základě písemné žádosti, a pro účely nahlížení do registru udělí evidenční orgán žadateli přístupové jméno a heslo... [pokračování]
 
Kam posílat oznámení?
Oznámení o činnostech, oznámení o majetku a oznámení o příjmech, darech a závazcích podává veřejný funkcionář evidenčnímu orgánu, kterým je tajemník obecního úřadu a v obcích, kde není tato funkce zřízena, starosta pro... [pokračování]
 
Které osoby v obci podávají čestné prohlášení?
Čestné prohlášení podávají všichni uvolnění členové zastupitelstva, a z neuvolněných ti, kteří vykonávají funkci starosty, místostarosty nebo člena rady obce... [pokračování]
 
Může obec vedle odměny poskytnout členu zastupitelstva také peněžitý dar?
Poskytnutí daru členu zastupitelstva není vyloučeno. Přichází v úvahu zejména jako ocenění mimořádné práce zastupitele pro obec nad rámec jeho běžných povinností... [pokračování]
 
Krátí se členům zastupitelstva odměna v době nemoci?
Odměna se uvolněným členům zastupitelstva v době nemoci krátí v souladu s § 73 odst. 4 zákona o obcích. Podle tohoto ustanovení platí, že odměna nenáleží za první 3 kalendářní dny dočasné pracovní neschopnosti... [pokračování]
 
Lze podmínit vyplácení odměny neuvolněným zastupitelům jejich účastí na zasedání zastupitelstva?
Podle našeho názoru je tento postup možný a zastupitelstvu (které může kdykoliv rozhodnout o zrušení schválených odměn) nelze bránit v tom, aby poskytování odměn podmínilo výše uvedeným způsobem.
 
Zahrnují se do počtu obyvatel obce rozhodného pro učení výše příplatku i cizinci, kteří zde žijí?
Podle § 73 zákona o obcích se vychází z počtu obyvatel, kteří jsou k 1. lednu příslušného kalendářního roku hlášeni v obci k trvalému pobytu... [pokračování]
 
Neuvolněný člen zastupitelstva vykonává více funkcí najednou. Jak vysoká odměna mu náleží?
Neuvolněnému členu zastupitelstva lze „poskytnout měsíční odměnu až do výše souhrnu odměn za jednotlivé funkce“. Sčítat však nelze odměnu za funkci člena výboru a za funkci předsedy výbory... [pokračování]
 
Uvolněný člen zastupitelstva vykonává více funkcí najednou. Jak vysoká odměna mu náleží?
Pokud se jedná o uvolněného člena zastupitelstva, stanoví zákon o obcích, že mu náleží odměna podle funkce, za kterou se poskytuje nejvyšší odměna. Odměny se tedy nesčítají.
 
Je možné, aby uvolněný člen zastupitelstva nadále vykonával práci u dosavadního zaměstnavatele
Byť to zákon o obcích výslovně nezapovídá, byla by tato varianta ve zjevném rozporu s principem „uvolněnosti“, který počítá s tím, že po dobu výkonu mandátu bude člen zastupitelstva uvolněn ze svého... [pokračování]
 
Musí být členům zastupitelstva obce poskytována za výkon jejich funkce odměna? Kdo rozhoduje o její výši?
Uvolněným členům zastupitelstva obce vzniká nárok na měsíční odměnu ze zákona (§ 71 zákona o obcích). Její výši stanoví zvláštní předpis, kterým je nařízení vlády č. 37/2003 Sb... [pokračování]
 
Mají právnické osoby s účastí obce povinnost poskytovat informace?
Obec může pro účely výkonu samostatné působnosti zřizovat právnické osoby... [pokračování]
 
Má občan právo na informaci o konkrétní výši odměny vyplácené zaměstnanci obecního úřadu?
Výše platu konkrétního zaměstnance je osobním údajem, chráněným zákonem o ochraně osobních údajů; donedávna proto převládal názor, že tuto informaci sdělit nelze a je možné podat například informaci o souhrnné výši... [pokračování]
 
Má občan obce právo nahlížet do účetních dokladů?
Občan obce má jednat právo nahlížet do rozpočtu obce a závěrečného účtu za uplynulý rok podle § 16 zákona o obcích, a jednak může požadovat informace v režimu zákona o svobodném přístupu k informacím (což se týká... [pokračování]
 
Je nutné žádat o nahlédnutí do zápisu ze zasedání zastupitelstva písemně?
Písemná forma není nezbytná. O informace lze v režimu zákona o svobodném přístupu k informacím žádat obecně i ústní formou, občan obce má kromě toho právo nahlédnout do zápisu i v režimu zákona o obcích.... [pokračování]
 
Je možné za poskytnutí informací požadovat úhradu?
Požadovat lze v souladu s § 17 zákona o svobodném přístupu k informacím pouze úhradu účelně vynaložených nákladů spojených s pořízením kopií, opatřením technických nosičů dat, odesláním informace žadateli nebo v... [pokračování]
 
Jakou formou má být žádost o informace vyřízena?
S výjimkou rozhodnutí o odmítnutí žádosti, které je správním rozhodnutím a musí obsahovat náležitosti stanovené správním řádem, zákon formu úkonu vyřízení žádosti nepředepisuje... [pokračování]
 
Jaké jsou obsahové náležitosti žádosti o informace?
V žádosti je třeba uvést subjekt, kterému je určena. Není však bezpodmínečně nutné jej výslovně označit. Zpravidla postačí, pokud je žádost tomuto subjektu doručena, není-li pochyb, že je určena jemu... [pokračování]
 
Jakou formou se žádost o informace podává?
Žádat lze ústně i písemně. Pokud není ústní žádosti vyhověno nebo žadatel nepovažuje poskytnutou informaci za dostatečnou, je nutné podat písemnou žádost... [pokračování]
 
O které informace je možné žádat?
Povinný subjekt podle zákona o svobodném přístupu k informacím poskytuje informace vztahující se k jeho působnosti. Obec, jakožto veřejnoprávní korporaci, lze tedy žádat o veškeré relevantní informace o její činnosti.... [pokračování]
 
Od koho lze informace na základě zákona o svobodném přístupu k informacím požadovat?
Povinnými subjekty, které podle tohoto zákona poskytují informace, jsou státní orgány, samosprávné celky a jejich orgány a veřejné instituce. V obci se lze obrátit na kterýkoliv její orgán... [pokračování]
 
Kdo může žádat o informace podle zákona o svobodném přístupu k informacím?
Žadatelem může být každá fyzická i právnická osoba. Zákon nestanoví žádné „kvalifikační předpoklady“ pro žadatele a rovněž motivace jeho zájmu o informace je právně bezvýznamná.
 
Je obec povinna v režimu zákona o obcích poskytnout kopie informací povinně zpřístupňovaných dle zákona o obcích?
Povinností obce je umožnit pořízení kopií těchto dokumentů, sama však nemá povinnost je vytvářet... [pokračování]
 
Kdo má právo na zasedání zastupitelstva obce vystoupit?
Vedle členů zastupitelstva obce musí být za stanovených podmínek uděleno slovo členovi vlády nebo jím učenému zástupci, poslanci, senátorovi, zástupci orgánů kraje a dále v souvislosti s projednávanými záležitostmi... [pokračování]
 
Co dělat, když orgán obce porušuje právo občana podle písm. f) a g) § 16 odst. 2 zákona o obcích?
K porušení práva může dojít v případech, kdy požadavek není danému orgánů vůbec předložen nebo kdy příslušný orgán požadavek neprojedná, pokud mu to zákon ukládá, nebo jej nevyřídí ve stanovené lhůtě... [pokračování]
 
Jaký je vztah mezi písmenem f/ (právo požadovat projednání určité záležitosti v oblasti samostat-né působnosti) a písmenem g/ (právo podávat orgánům obce návrhy, připomínky a podněty) § 16 odst. 2 zákona o obcích?
Ustanovení písmena f) dává zastupitelstvu či radě obce možnost rozhodnout se, zda se budou záležitostí uvedenou v požadavku věcně zabývat, pokud se nejedná o kvalifikovanou žádost 0,5 % občanů, kdežto podání podle písm... [pokračování]
 
Jak rozumět povinnosti „vyřídit“ návrh, připomínku nebo podnět podle § 16, odst. 2, písm. g) zákona o obcích?
Vzhledem k podstatě tohoto práva je třeba vyřízením rozumět věcné vyřízení daného návrhu, připomínky nebo podnětu v tom smyslu, že se příslušný orgán bude zabývat skutečnostmi v podání uvedenými, na základě svých... [pokračování]
 
Jak rozumět „projednání určité záležitosti v oblasti samostatné působnosti radou nebo zastupitel-stvem obce“ podle § 16, odst. 2, písm. f) zákona o obcích?
Zákon termín „projednání“ v daném kontextu nijak nedefinuje... [pokračování]
 
Jak postupovat při obdržení žádosti občana podle § 16, odst. 2, písm. f) zákona o obcích?
Požadavek občana na projednání záležitosti zastupitelstvem nebo radou obce je třeba předložit příslušnému orgánu, aby o něm rozhodl na svém zasedání či schůzi... [pokračování]
 
Jakou formou může občan obce uplatnit své právo požadovat projednání určité záležitosti v oblasti samostatné působnosti radou nebo zastupitelstvem obce podle § 16, odst. 2, písm. f) zákona o obcích?
Pro žádost jednotlivého občana zákon žádnou zvláštní formu nestanoví. „Kvalifikovaná žádost“, podepsaná alespoň 0,5 % občanů obce, musí být z logiky věci písemná... [pokračování]
 
Může občan obce požadovat kopie zápisů z jednání zastupitelstva, usnesení rady obce, výborů a komisí?
Ustanovení § 16, odst. 2, písm... [pokračování]
 
Je třeba právo občana obce vyjádřit se na zasedání zastupitelstva upravit v jednacím řádu?
Ačkoliv zákon o obcích předpokládá vydání jednacího řádu zastupitelstva, ve kterém bude toto právo blíže upraveno, právo vyjadřovat se přiznává občanům obce sám zákon a k jeho realizaci není úprava v jednacím řádu nutná... [pokračování]
 
Může občan obce účinně požadovat zařazení určitého bodu na program zasedání zastupitelstva?
Právo předkládat návrhy k zařazení na program jednání zastupitelstva zákon o obcích přiznává v § 94 členům zastupitelstva obce, radě obce a výborům, přičemž o návrzích přednesených v průběhu jednání rozhodne... [pokračování]
 
Má občan obce právo vyjádřit se k samotnému návrhu programu zasedání?
Ano, občan má právo vyjádřit se ke kterékoliv projednávané věci.
 
Za jakých podmínek může občan obce uplatnit své právo vyjadřovat na zasedání zastupitelstva v souladu s jednacím řádem svá stanoviska k projednávaným věcem?
Toto právo přiznává občanu obce přímo zákon o obcích, a ani jednací řád nebo předsedající mu jeho realizaci nemohou odepřít... [pokračování]
 
Má obec povinnost poskytnout žadateli protokoly o výsledcích kontrol provedených výbory zastu-pitelstva obce?
Ano, před jejich zařazením na program jednání zastupitelstva lze však poskytnutí těchto údajů odmítnout, což může být v některých případech dle okolností i vhodné (výbory jsou interními orgány zastupitelstva a jejich... [pokračování]
 
Může zápis ze zasedání zastupitelstva, který je poté k dispozici k nahlédnutí na obecním úřadě, obsahovat osobní údaje?
V některých případech bude uvedení osobních údajů nezbytné. Například při uzavírání smluv je třeba druhou smluvní stranu náležitě identifikovat... [pokračování]
 
Může zastupitelstvo obce rozhodnout, že bude zápis ze zasedání zastupitelstva zveřejňován na úřední desce a příp. též elektronicky?
Ano, zveřejňování zápisů ze zasedání zastupitelstva je v některých obcích dobrým zvykem a žádoucím krokem vzhledem k principu otevřenosti veřejné správy... [pokračování]
 
Které právní úkony budou neúčinné v případě nezveřejnění příslušných údajů na elektronické úřední desce?
Ačkoliv správní řád stanovuje povinnost zveřejňovat dokumenty souběžně na „fyzické“ i „elektronické“ úřední desce, obecně porušení povinnost zveřejnit dokument na elektronické úřední desce... [pokračování]
 
Které informace je třeba zveřejnit po zasedání zastupitelstva obce?
Usnesení zastupitelstva obce jsou nedílnou součástí zápisu ze zasedání... [pokračování]
 
Je nutné zasílat ke zveřejnění vždy též elektronickou verzi dokumentu?
Nastavení mechanismů zveřejňování dokumentů je interní záležitostí obce. Pokud obci zasílá dokument k povinnému zveřejnění jiný správní orgán (např... [pokračování]
 
Může mít obecní úřad úředních desek několik?
Správní řád v § 26 stanoví, že pro orgány územního samosprávného celku se zřizuje jedna úřední deska. Neznamená to však, že se musí nutně jednat o jedinou rozměrnou tabuli... [pokračování]
 
Pokud obec používá více informačních tabulí, jak určit, která je úřední deskou?
Obec může používat více informačních tabulí a zveřejňovat zde řadu informací o činnosti obce, včetně těch, které zveřejňuje povinně. Tabule, která plní úlohu zákonné úřední desky, by takto měla být nadepsána.... [pokračování]
 
03.02.2012 00:00 Které dokumenty obce povinně zveřejňují?
Obce povinně zveřejňují na úřední desce informace, o kterých tak stanoví zvláštní zákon. Obsah úřední desky je nutné zveřejnit též způsobem umožňujícím dálkový přístup (tj. v současnosti na Internetu)... [pokračování]
 
  
 

Pro lektory

 

Kalendář akcí SMO ČR

-
26. - 27. listopadu 2020

XXIII. celostátní finanční konference

Clarion Congress Hotel Prague
 
 
-
 

Kontakty SMO ČR

-

Svaz měst a obcí ČR
5. května 1640/65
140 00 Praha 4
projekteso@smocr.cz
 

Hlavní projektový manažer
Ing. Jan Slanec
tel.: 734 316 478 
slanec@smocr.cz

Vedoucí expert procesů ve vzdělávání
Mgr. Jan Mareš
tel.: 730 894 888
mares@smocr.cz

 

Kontakty na další členy realizační týmu

ZDE

 

-
Copyright © 2020 Svaz měst a obcí ČR Realizace SEAL, s.r.o.